ANNA DEPALO
Zmocnily se jí silné ruce a zachytily ji, aby se nezapotácela. „Dávej pozor na cestu.“ Sera vzhlédla a pohled jí padl na poslední osobu, kterou by čekala. Jordan. „Nenapadlo by mě, že tady na tebe narazím. Opravdu doslova,“ pravil Jordan, spustil ruce a odstoupil na okraj chodníku. Sera udělala to samé, aby nestála v cestě ostatním chodcům. „Právě jsem byla na návštěvě u postaršího pacienta, který prodělal další operaci.“ Lámala si hlavu, jak pokračovat v rozhovoru, protože ji moc rozptyloval pohled na Jordana. Jako obvykle vypadal až hříšně dobře. „Co tady děláš ty?“ „Spolupracuju s nadací Once upon a Dream. Jdu na dětské oddělení.“ Seře se nepodařilo zakrýt překvapení. „Nechceš tam jít se mnou?“ zeptal se Jordan. Sera se rozhlédla a zjistila, že je sám. Jordanovi zajiskřilo v očích pobavení. „To si myslíš, že mě na každém kroku sledují televizní štáby? Jsem rád, že si je v tomhle případě držím od těla. Děti se rády občas objeví ve zprávách, ale většinou jim nahání zájem veřejnosti strach.“ „Já bych si spíš myslela, že jim nahání strach božský Jordan Serenghetti v jejich nemocničním pokoji.“ Jordan se usmál a kývl hlavou ke vchodu do nemocnice. „Tak pojď a pomoz mi je uklidnit. Máš zvláštní nadání srážet moji hvězdnost.“ Sera se začervenala. „Ano, to máš pravdu.“ Jordan byl zcela uvolněný, na nic si nehrál, nepůsobil ani trochu nafoukaně a Sera si nebyla jistá, jestli to není ještě víc nebezpečné. Její obranný val dostal další trhlinu, když viděla Jordana zapojeného do charitativní činnosti pro nemocné děti. „Tak co tomu říkáš, krásný Anděli? Půjdeš se mnou zpátky?“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281751