Můj život (nejen) s houslemi
která mě fascinuje a na které si vždycky dám hodně záležet, protože tahle skladba si zaslouží absolutně nejvyšší uznání. A napadá mě: je zajímavé, že Vivaldi byl nejprve velmi úspěšný, ale už na sklonku jeho života nebyl o jeho hudbu zájem a po jeho smrti se na něho dokonce zapomnělo. Objevili ho zase až ve 20. století, hodně tomu pomohl legendární houslista Fritz Kreisler. Pro hudbu byl Vivaldi mimo jiné důležitý tím, že vytvořil schéma třívětého koncertu, jak je dnes známe: věta rychlá, pomalá, rychlá. Napsal jich stovky. Do té doby se hrála concerta grossa, která měla více vět a bylo v nich více sólistů. A mimochodem, Vivaldi složil i víc než padesát oper, což se už málo ví. Musím se, Pavle, přiznat, že o Vivaldiho hudbě mluvíš tak krásně, že mi celou dobu zní v hlavě Čtvero ročních obdo bí… Jak to máš ty třeba po koncertě, na kterém tento cyklus hraješ? Dřív mi také po koncertě skladby stále zněly v hlavě, ale naštěstí už mi tam nezní. Naučil jsem se s tím trošku pracovat. Před lety jsem třeba cvičil na housle večer, ale už roky mám takovou zásadu, že po osmé večerní necvičím. A je to přesně z tohoto důvodu, aby mi hudba v hlavě nezůstávala. Po osmé hodině večerní dokonce ani hudbu neposlouchám, protože jinak prostě neusnu. A já mám spánek rád. Je velmi důležitý pro kvalitní život. Spát sedm osm hodin pro mě bylo vždy nezbytné. Už se mi ale ani po koncertech nestává, že by mi někde v hlavě ta hudba stále zněla. Možná je to tím, že se nich setkávám s lidmi, dělám autogramiády a díky tomu se dostanu do jiného prostředí a k jiným myšlenkám.
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281744