XXII. V té době měla jeho manželka nového milence, komunistu, jehož otec zastával i důležitou funkci v okrese. Brunova žena se i pod vlivem tohoto svého vztahu rozhodla, že v Československu zůstane. Samotnému Brunovi by ale vystěhování nebylo umožněno, neboť povolení se vztahovalo pouze na manželský pár. Až na přímluvy jejího otce žena přislíbila, že se s Brunem tedy do Německa vystěhuje, ale nevylučuje možnost do Československa se v budoucnu vrátit. A začala Bruna finančně i morálně vydírat. Ještě před tím, než si mohl Bruno vyzvednout oficiální povolení k vystěhování na oddělení pasů a víz v Ústí nad Labem, byl pozván na „pasy a víza“ do Děčína. Zde se mu od nadporučíka Mareše a dalších dvou mužů v civilu dostalo poučení, o čem smí a nesmí po příjezdu do Německa hovořit. Nesmí podávat žádné vojenské ani průmyslové informace, natož se spojovat třeba s německou kontrarozvědkou. Několikrát soudruzi zdůraznili, že by neměl zapomínat na to, že i nadále bude v Československu žít jeho matka a sourozenci s rodinami. Jistě nechce, aby nesli důsledky jeho případné zrady. Neopomněli se zmínit ani o Brunových blízkých přátelích, zvláště o Jirkovi. Jeho další kamarád Vlasta později „přeběhl“ a jako aktivní spolupracovník StB podával o něm informace, o čemž Bruno až do roku 2018 neměl ani tušení. Tento jeho „kamarád a důvěrný přítel“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281663
pracoval pro StB pod krycím jménem „TOMÁŠ“, jak se Bruno dozvěděl z archivních materiálů. Bruno na okresním oddělení StB Marešovi a těm dvěma „pánům v civilu“ samozřejmě tehdy všechno odkýval a byl ochoten vše přislíbit, jen aby to celé zdárně proběhlo, propustili ho a mohl se do vysněného Německa konečně vystěhovat. Až budu venku, tak mi můžou všichni políbit prdel, pomyslel si Bruno. Domníval se, že tímto trapným pohovorem, jeho definitivním odjezdem a tím, že nadále bude žít v Německu, veškeré jeho pronásledování Státní bezpečností skončí. To se ale strašně zmýlil.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281663
XXIII. Soudruzi z StB si byli vědomi, že Bruno dříve či později do Československa musí přijet, neboť zde má matku a sourozence. A tak se ani po trvalém přesídlení do Německa pronásledování ze strany československé StB a jejího vlivu na svůj život nezbavil. Spíše naopak. Bruno Schwarz byl totiž pro svůj „nepřátelský vztah ke státu a protikomunistickou činnost“ v minulosti, podobně jako řada dalších lidí, vytipován Státní bezpečností jako objekt zvýšeného zájmu a byl zařazen do tak zvaného „klamného opatření akce KOLONA“. Skoro čtyři měsíce před tím, než se vůbec oficiálně dozvěděl, že mu bude vystěhování do Německé spolkové republiky povoleno, byl již označen jako „PRAMEN“ pro následné „vytěžování“ informací. Bruno sice o plánech statni bezpečnosti nevěděl, ale již tušil, že s jeho vystěhováním do Německa se jen tak toho pronásledování asi nezbaví. Bruno však nebyl žádný blbec, jak si třeba soudruzi či jeho manželka mysleli, a tak již předem uvažoval o tom, co bude dělat, pokud bude nadále sledován či dokonce vyslýchán estébáky. Pochopitelně že mněl Bruno celou tu dobu v podvědomí, co vše mohou tito soudruzi, kteří mají v rukách ne jenom osudy lidi ale i neomezenou moc ne jenom s jeho matkou ale i se sourozenci udělat, pokud přijdou na to, že je Bruno tahá za nos. Jejich „jemné metody výslechu“ znal Bruno již z jeho vyšetřovací vazby, a tak se rozhodl dělat tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Tedy slušně odpovídat
100 Ukázka elektronické knihy