FYZIKA VŠEDNÍCH VĚCÍ některé jsou daleko pevnější a k jejich rozbití je zapotřebí mnoho elektronvoltů. Obecně však lze říci, že k rozbití chemické vazby je potřeba pár elektronvoltů. Chemická vazba znamená interakce mezi elektrony ze dvou sousedících atomů, a pokud má dopadající záření dost energie na vyražení elektronu, potom je tato vazba ohrožena. Foton v rádiové vlně má energii jedné miliardtiny elektronvoltu, energie mikrovlny je miliontina elektronvoltu a energie fotonu infračerveného záření je něco mezi tisícinami až desetinou elektronvoltu. Jakékoli elektromagnetické záření v této části elektromagnetického spektra je neionizující. Fotony viditelného světla mají energii dva až čtyři elektronvolty podle barvy, energie ultrafialového fotonu je přibližně deset až sto elektronvoltů, rentgenové záření má energii tisíc elektronvoltů a oblast spektra o nejvyšší energii, která se označuje jako záření gama, má energii kolem milionu elektronvoltů. Rentgenové záření, „záření gama“ a část ultrafialového záření spadá do kategorie ionizujícího záření. Potom existuje ještě energie vyzářená v podobě částic vylétajících vysokou rychlostí z jádra o velikosti pět až deset milionů elektronvoltů – v tomto případě jde o ionizující záření naprosto jednoznačně. „Počkejte okamžik,“ přeruší vás kdosi v zasedací místnosti. „Mikrovlnné trouby využívají k rychlému uvaření jídla jen mikrovlny. Proč potom při jejich používání říkáme, že si jídlo dáme do ‚atomovky‘, když to s jaderným zářením nemá nic společného?“ Přikývnete, poznamenáte, že jde o skvělou otázku, a odpovíte: „Mikrovlnné trouby vyvinuli vědci a technici, kteří výraz ‚záření‘ používají pro jakýkoli druh energie od rychle se pohybujících částic vyzařovaných z jader až po svit plamene svíčky nebo světlo žárovky. V mikrovlnných troubách se používají elektromagnetické vlny vytvářené zařízením, které se z hlediska elektroniky podobá rozhlasovému vysílači. Mikrovlny vznikající v troubě přivedou polární molekuly – třeba vodu ve vašem jídle – k rychlému pohybu sem a tam. Dochází k tomu prostřednictvím interakcí s elektrickým polem mikrovlny, a to úplně stejně, jako lze pomocí vnějšího magnetického pole přimět střelku kompasu, aby mířila daným směrem. Elektrické pole mikrovlny osciluje s frekvencí několika miliard cyklů za sekundu a molekuly vody se tímto tempem přetáčejí a tuto rotační energii přenášejí do vašeho jídla. Mikrovlny a rádiové vlny snadno procházejí pevnými tělesy (proto i uvnitř budovy naladíme rozhlasovou stanici či máme na mobilním telefonu signál), takže mikrovlny proniknou dovnitř jídla a to se všude zahřívá současně – teplo se nešíří od okraje do středu – proto je doba vaření mnohem kratší než ve standardních troubách. Některé obraty, jako třeba ‚strčit jídlo do atomovky‘ se prostě ujaly, ale mikrovlnka ve vaší kuchyni nemá s jadernou fyzikou nic společného.“
100
KAKALIOS - FYZIKA VSEDNICH VECI.indd 100
24.10.2018 6:53:34 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281476