Malý retrívr se s tím nepáral jako Vlk a když ho Jonáš pustil, udělal hned malou loužičku. „Ty jsi chytrý pejsek,“ pochválil ho Jonáš. Zkontroloval, jestli jsou dobře zavřená vrátka, a pohladil štěňátko po hlavičce. „Dojdu se domů pořádně obléct a kousek se projdeme,“ vysvětlil Buddymu, který si kecl na zadek a vypadal, že o tom návrhu vážně přemýšlí. Lehce vyštěkl na souhlas a Jonáš se zasmál. V rychlosti se doma převlékl a tiše vzal z předsíně obojek a vodítko, které mu tatínek věnovat předešlý den společně s Buddym. Nechtěl vzbudit rodiče, protože toužil mít první ráno s pejskem jen sám pro sebe. Vrátil se před dům, kde štěně zatím horlivě očichávalo každý kamínek. „Tak pojď, ty můj roztomilý fešáku,“ rozněžnil se Jonáš a dal pejskovi kolem krku obojek. Vodítko připnul k obojku a vyrazili na první procházku. Sluníčko už pomalu začalo vycházet a mlha se povalovala nad zarostlou loukou. Bylo to překrásné ráno, které v Jonášovi umocňovalo pocit, že mít psa je prostě bezva. Přesně tak, jak si vždycky myslel. Buddy nadšeně tlapkal vedle Jonáše a neustále mu křížil cestu, jak přebíhal se strany na stranu štěrkové cesty. „Za chvíli se do toho vodítka zamotáš, ty ňoumíku,“ usmál se Jonáš a trpělivě asi popadesáté vyndal vodítko Buddymu zpod bříška, kam se vždycky připletlo. Ušli pár metrů za dům a Jonáš v dálce uviděl siluetu člověka a psa, který navolno pobíhal kolem něho 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281294
v okruhu asi pěti metrů. Paní Malá s Rendym, poznal chlapec okamžitě svou sousedku a přidal do kroku. Buddy běžel vesele vedle něho. „Rendy je moc hodný pes,“ říkal svému psímu parťákovi Jonáš. „Bude se ti líbit. A až vyrosteš, můžou z vás být kámoši. Já mám taky kámoše, Sáru a Jakuba. Jsou moc fajn. Brzy se s nimi seznámíš. Sára tě bude chtít umazlit k smrti. Ale já tě nedám.“ Jonáš se zastavil a podíval se na Buddyho. „Ty jsi můj pejsek. Nikdy tě nikomu nedám, jasný?“ Buddymu bylo nejspíš jedno, co jeho člověčí kámoš říká, ale zastavil se a dal hlavu na stranu, jako by přemýšlel o tom, co mu Jonáš sděluje. A Jonášovi to stačilo. Pohladil pejska po hlavě a pokračovali k paní Malé. Jonáš za chvíli spatřil, že je paní Malá zpozorovala, a hned si přivolala Rendyho k sobě. „Ahoj, Jonáši,“ pozdravila ho vesele. „Rendy, čekej,“ řekla svému pejskovi a retrívr ji poslechl, i když bylo vidět, že jen velmi nerad. Zůstal stát a vrtěl ocáskem ze strany na stranu jako pominutý. Moc rád by Jonáše přivítal a poskákal jako obyčejně, a navíc se ještě seznámil s novým štěňátkem, které vzal kluk do náruče. „Dobrý den, paní Malá,“ usmál se Jonáš. „To je Buddy,“ pochlubil se malým pejskem, který se mu divoce zmítal v náručí. I on byl zvědavý na psího kámoše, který stál neklidně u cesty. „Radši dám Rendymu vodítko, nemusel by ten nápor vydržet,“ žertovala paní Malá a opatřila Rendyho
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281294
tenkým koženým vodítkem. „A je to.“ Pak obrátila pozornost k Buddymu. „Ten je opravdu nádherný,“ rozplývala se. „Vypadá jako Rendy, když jsme si ho přinesli.“ „Naši mi ho včera dali. Měl jsem hroznou radost.“ „To se nedivím, vždyť já už jim několikrát říkala, ať ti toho pejska pořídí,“ zasmála se paní Malá. „Vybrali ti dobře. Retrívři jsou nenároční na výchovu a jsou to super parťáci. Budeš mít s Buddym samé hezké zážitky.“ „Budu se o něj starat jako o miminko,“ hrdě hlásil Jonáš. „Vždyť to taky je takové miminko,“ zazubila se paní Malá. „A dobře si ho vychovej. Ať poslouchá aspoň základní povely,“ poradila sousedka. „My jsme to s Rendym podcenili, a jak dobře víš, občas si dělá, co chce. A to není dobře.“ „Vždyť teď vás tak hezky poslechl. Podívejte, jak poslušně stojí,“ zastal se Rendyho Jonáš. „Ale pěkně to s ním šije,“ rozesmála se paní Malá. Pak ale zvážněla. „Ne, Jonáši, myslím to vážně. Vaši to určitě budou taky chtít. Musíš ho dobře vychovat, aby jeho společnost byla příjemná a nikdy ne obtěžující. Je to otrava, když ten náš lumpík na každého skáče jako pominutý.“ „Má radost, že má společnost,“ pokrčil rameny Jonáš. „Rendy je nejlepší pejsek na světě, ale jak říkám, škoda, že jsme jeho výchovu kapku podcenili. Neudělej stejnou chybu.“
100 Ukázka elektronické knihy