možné odlišit vysoce pokročilou technologii, tedy robota, od skutečného člověka. Každé možné řešení problému, které interakcí s lidmi a prostředím vzniká, nachází Asimov v předprogramovaných rozdílech mezi lidmi a roboty; v tomto případě Asimovovy tři zákony robotiky. Pokud by však skutečné rozdíly téměř neexistovaly, jak odůvodníme rozdílné zacházení s člověkem a s robotem? Nicméně ať už jsou filozofické otázky jakékoliv, faktem zůstává, že stroje, které využíváme, se stávají stále inteligentnějšími, sofistikovanějšími, a dokonce i více a více připomínají lidské bytosti. Takový vývoj potom pochopitelně vyvolává řadu důležitých otázek, které právníci v různých oblastech práva musejí nebo budou muset řešit. Právo bude muset téměř jistě přijmout nějakou formu právní subjektivity, která by pro tyto (nově vznikající) subjekty vytvořila prostor pro jejich účast na dění ve společnosti. Zisk právní subjektivity však nemusí nutně znamenat, že tyto nově vzniklé subjekty práva získají také nárok na práva, která jsou nyní vyhrazena výlučně lidem. Sci-fi literatura nám často zprostředkovává noční můry pocházející z našich nejhlubších obav o vývoj vědy, technologie a společnosti. Když technologie proměňuje lidské tělo, naše obavy se mísí s intenzivní fascinací. Dona Haraway ukazuje, že v moderním světě je vztah mezi lidmi a technologií natolik intimní, že už není možné říkat, kde končí člověk a začíná stroj. Věk kyborgů již nastal, ať se nám to líbí, nebo ne, technologie jsou součástí našeho světa a našich životů všude tam, kde se nachází auto, mobilní telefon nebo televize. O tom, zda člověk je, nebo není kyborg, nerozhoduje množství křemíku pod kůží, nebo kolik protetiky naše tělo obsahuje. Haraway ukazuje hluboce propojený svět, který je protkán sítěmi produkovanými zčásti člověkem a zčásti člověkem vytvořenou a užívanou AI; svět se stal komplexní hybridní masou lidských těl, kovu a mikročipů. Tradiční dělení na přírodní a umělé, tyto staromódní pojmy, začínají ztrácet smysl. Nově vznikající hybridní sítě mezi lidmi a technologiemi, které užíváme, to jsou právě oni kyborgové, o kterých tak často hovoří sci-fi literatura. Haraway dále ukazuje, že kyborgové nejsou hosty v našem světě, nelze říct, že mezi námi žijí, naopak, my lidé žijeme mezi kyborgy. Automatizovaná výrobní linka v továrně, kancelářská počítačová síť – to vše jsou lidmi tvoření kyborgové, síť lidí a strojů. Naše těla jsou technologií měněna každodenně, konzumujeme produkty agrobyznysu, bereme léky, naše těla jsou operována a pomocí technologií udržována při životě.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281204