Neptune
/ 101
Velrybářský člun a zásobní skrýš severozápadně hned nad čárou přílivu. Není možné pokračovat v cestě na sever. Pokud se nedostaneme dál nebo se sem nebudeme moci vrátit (kvůli ledu teď musíme pryč), necháme další velrybářský člun na tomto břehu u Brevoortova ostrova, bude-li to možné, nebo poblíž a místo označíme trojnožkou. Poté Beebe nařídil, aby Neptune vyplul zpět přes průliv k Littletonovu ostrovu. Na pobřeží byly malé skupiny lovců z Etahu a také lovců tuleňů. Ačkoliv se Beebe obával, že rozkradou vyložené zásoby, neměl teď už na výběr. Zakotvil na severním konci ostrova a nechal tu dalších 250 potravinových dávek, jež muži přikryli nepromokavou plachtou a zajistili těžkými kameny. Pak napsal poručíku Greelymu další vzkaz: „Nejsem schopen vyjádřit lítost nad tím, že se mi navzdory veškeré snaze nepodařilo dojet až k vám a plně tak uskutečnit vaše rozkazy.“ Vzkaz zakončil slibem, že „bude naléhavě požadovat, aby příští rok vyrazila zásobovací loď ze St. John’s hned v polovině června“. Spěšně pak přepluli Smithův průliv zpátky a vyložili další velrybářský člun na mysu Isabella s posledním vzkazem, že Greelymu se možná podaří využít jej k přeplavbě na Littletonův ostrov, který je alespoň část roku obydlen. Kotel na lodi začal znovu téct a 5. září 1882, po čtyřiceti dnech marné plavby odnikud nikam, kdy se bezvýsledně snažili najít cestu skrz Smithův průliv nebo jakýkoliv jiný vjezd do Kaneova průlivu, obrátili Neptune zpět k domovu. Na palubě zůstalo dva tisíce potravinových dávek, což byly téměř veškeré zásoby jídla, které měly být doručeny do Fort Congeru a jež Greelymu a jeho mužům mohly vystačit na tři až čtyři měsíce.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS281030