virus, který zabil vojína Lewise a infikoval možná ještě jednu osobu, byl zatím neznámý a lékaři ho poslali do Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Byl to H1N1 se stejnou genetickou strukturou jako španělská chřipka. Tentokrát nemoc nazvali „prasečí“ chřipkou, protože zdrojem nákazy byli vepři. (V roce 1918 to pravděpodobně probíhalo opačně, z lidí se nákaza přenesla na prasata.) Vepři byli často obviňováni z šíření infekce, protože představují téměř dokonalý most mezi ptačí chřipkou a lidským onemocněním. Když se virus dostane do těla vepře, dokáže se přizpůsobit savci. A pokud překoná tuhle bariéru, už mu nic nebrání dobývat svět. Prezident Ford byl v roce 1976 situací ve Fort Dix zděšený a chtěl proočkovat celou populaci proti prasečí chřipce, jak nejdřív to bude možné. Výrobci léků dostali zelenou, aby co nejrychleji vyvinuli novou vakcínu. K dalšímu podezřelému rozšíření nákazy došlo v srpnu na sjezdu Americké legie ve Filadelfii, kde zemřelo dvacet devět lidí. Původní diagnóza prasečí chřipky ale nebyla správná, ukázalo se, že netypický zápal plic působila bakterie, která na počest legionářů získala jméno legionella. Veřejnost i politické kruhy byly ale tak zděšeny, že všechny pochybnosti o celonárodním očkování byly zapomenuty. S vakcinací se začalo v září. O měsíc později lidi opět sklátila nemoc – ne chřipka, ale následky očkování, které způsobovalo paralýzu nazvanou Guillainův-Barrého syndrom. V prosinci byl program vakcinace zastaven. Za celou tu dobu už nikdo prasečí chřipku nedostal. Pro Forda to byla politická katastrofa a pro příští politické vůdce varovný příklad. V roce 1918 zabil virus H1N1 mezi padesáti a stem milionů lidí. V roce 1976 zabil jednoho. Pro Henryho a jeho kolegy, kteří potřebovali znát odpovědi na své otázky, bylo na pandemii z roku 1918 děsivé hlavně to, že o ní existovalo tak málo záznamů. Na celá desetiletí 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280926