Zdeněk Zikmund: Bican proti Hitlerovi
Tělovýchovný referát ministerstva sociální a zdravotní správy, později ministerstva vnitra, pořádal pro vedoucí protektorátního sportu pravidelné instruktorské kurzy a porady. Schůzky lehkoatletických instruktorů, zorganizované ve spolupráci s Českou amatérskou atletickou unií, se v březnu 1941 zúčastnil i přednosta oddělení, vrchní odborový rada František Widimský, generální tajemník Českého olympijského výboru (vpravo dole).
102
Vláda s ústředími zabránily, aby byly tělovýchova a sport svrchu, politickým příkazem sjednoceny. Shodly se na tom s německými institucemi, Úřadem říšského sportovního vedoucího i ÚŘP. Sjednocení prosazovalo hlavně Národní souručenství, monopolní politická organizace, zaštítěná prezidentem Háchou, sdružující takřka veškerou dospělou populaci a povolaná „převzíti péči o národ v každém směru“.23 Její vedoucí, podporovaní většinou žurnalistiky, hodlali řídit i tělovýchovu a sport. V dubnu 1939 vznikla tělovýchovná komise v čele s Miroslavem Kavalírem, v květnu výbory pro jednotlivé sporty, v červnu koncepce tělovýchovy Protektorátu Čechy a Morava. Navrhovala ustavení Nejvyššího úřadu pro tělesnou výchovu, dohled ve spolcích měli vykonávat jeho inspektoři. Počítala se sloučením tělovýchovy, sportu i junáctva, netajila se obdivem k říšskému příkladu. „Nutné sjednocení je už v základech hotovo,“ předbíhaly Národní listy. „Po úplném sjednocení tělovýchovy bude zřízeno nejvyšší sportovní ústředí, jež bude podléhat výboru Národního souručenství a které bude vésti české sportovce administrativně i technicky. Český sport vůbec bude postaven na zdravý základ amaterismu a naprosto bude vymýcen profesionalismus u českých sportovních klubů a spolků. Znárodníme si svoji tělesnou výchovu a oblíbený sport.“24 Vedoucí ČVV, ČOS a svazů, kteří hrozbu prohlédli, zaujali navenek vstřícný, ve skutečnosti podryvný a zdržovací postoj, který v komisích prosazovali i fotbaloví zástupci František Blažej, Josef
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280925