92 •
„Myslím, že tam by mě momentálně moc neuvítali,“ zašklebím se. Věčná škoda, Loki jen kvete, co je s tím klukem. „Hmm to asi ne, ale zase by nám ubylo víc nepřátel, kdybys nějaké spároval,“ zavrní u mých úst, je tak centimetr daleko. A já se kupodivu nemůžu hnout. „Jako například Gabriela se Satanem?“ zeptám se a uhnu, Raven ústy narazí do zdi. „Au, Amore, to musíš uhýbat? Pro Pána Boha, víš, co by bylo, kdyby tě Gabriel slyšel? Ten by se vzpamatovával minimálně ještě rok, jestli to před ním vyslovíš, tak se nebude znát!“ zavrní Raven a chytne mi bradu. „To by si měl někam podepsat, aby si to zapamatoval. Mám chuť ho s ním spárovat aspoň na jeden den, aby věděl, jaké to je, když se po tobě plazí nepřítel,“ ušklíbnu se a kopnu ho kolenem mezi nohy. Raven se zaúpěním odpadne. „Ty jsi necita, Amore, co když mi už nevstane,“ zaúpí Raven. „Tak ho budeš používat jen na to jedno, no Bóže,“ obrátím oči v sloup a zamířím prozkoumat zbytek domku. Najdu příjemné dva pokojíčky, tedy ložnici a jeden pokoj pro hosty. A pak že tu dvě ložnice nejsou. No počkat, ale když jsou dvě ložnice tady, je možné, že by byly dvě ložnice i v těch ostatních bytech? Jestli jo, tak Ravena nastrouhám do mrkve! Díky sendvičům hlad už nemám a tak se jdu osprchovat. Z koupelny vyjdu v bílé říze, spát nahý si tu fakt už netroufnu, díky jednomu nadrženému andělovi a zamířím do pokoje pro hosty. „Amy,“ ozve se z chodby Raven. Otočím se na něho se zvednutým obočím. „V tomhle vypadáš svůdněji než nahý, víš, že je průhledná?“ zavrní Raven. A prohlíží si mě. Zrudnu až po kořínky vlasů a zmizím v pokoji pro hosty, pro jistotu dvakrát otočím klíčem. Pak rozsvítím a stoupnu si před zrcadlo, téměř okamžitě spatřím obrysy svého těla. „Zatraceně, příště si vezmu flanelovou košili, ta tak průsvitná není!“ zavrčím a zhasnu. Ještě si rychle spletu vlasy do copu, mít je dlouhé má jednu katastrofickou nevýhodu, když se hodně zacuchají, prakticky není možné je bezbolestně rozčesat. Pak zalezu do postele a spokojeně usnu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280866