1917
3. Dále tu zprávu též /:z Austrie mám:/ z kancelářů židé utekli tam s vintovkou na Moskaly. Na dveře napsali: „Nechcem tu hnít! Ulejvákem přec žid nemůže být!“ V kancelář Čechy dali. 4. V Šönbrunu komise včera byla, kde by se tam nejlíp umístila pro české děti škola. Vedl ji Weiskirchner, Tašek, Tita, Karel je proslovem českým vítá, „nazdar“ na konec volá. 5. Proč Vídeň tak slavně vyzdobena vnitřní dnes – čeština zavedena v říši na Dunaji. Hej, Slované! Jen teď hudby hrají, všeslovanské barvy všude vlají, z toho tu radost mají. 6. Psali dnes Národní, Čubička, Hlas: „Viléma nejvyšší oběsit čas, lump on největší světa.“ Svoboda tisku je, volnost slova, spolčovací právo, nová doba, po cenzorech je veta. 7. Hřbitovy oživly, troubení slyš, to sedmá výzvička, rukuje již v Austrii i do dvouset let. Pak z vojen tureckých výzvu mají, pak druhé asenty na vše dají, slabý je proti nim svět. 8. Tolik už v Austrii šarží mají, hejtmany za halberoty dají, major tam švarmu velí. Do lajtnanta všecko slouží jak kmán, frajtry za acelbuřt nosejí tam, dávají hlídat zelí. 9. Pro „ucha“ v Austrii pravidla mají, místo k regimentu v špitál je dají, umřou ‑li, enthoben jsou. Ty, co se uzdraví a jsou živí, posílají v zimě na kopřivy, na jaře na urláb jdou. (Zpívá „král duchů“ Knop v černé říze – smrt na břiše, špičatou čepici s měsícem a hvězdami, na holi trojzubec – bílý dlouhý vous.)
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280855