■■
■■
výkonovým situacím, kde hrozí neúspěch (např. využívají záměrnou absenci při písemkách). Žáci si neadekvátně vysvětlují příčiny svých úspěchů a neúspěchů. Úspěchy většinou připisují náhodě, štěstí. Neúspěch připisují těžko změnitelným vnitřním příčinám – svým schopnostem. Typ 3: Vysoká potřeba úspěšného výkonu a současně vysoká potřeba vyhnutí se neúspěchu Jedná se zpravidla o žáky s vnitřně velmi rozporuplnými prožitky. Na jedné straně mají silnou tendenci pouštět se do úkolů, na druhé straně úkolové situace prožívají se strachem. Ve výkonových situacích s možností volby cíle se často rozhodují extrémně, tj. mají velmi vysoké aspirace nebo velmi nízké aspirace. Podaří-li se u těchto žáků snížit obavu z neúspěchu, bývají úspěšní v důsledku silné výkonové motivace. Typ 4: Nízká potřeba úspěšného výkonu a současně nízká potřeba vyhnutí se neúspěchu Se stejným principem je konstruována typologie školních tříd podle průměru výkonové motivace žáků (potřeby úspěšného výkonu a potřeby vyhnutí se neúspěchu). V terminologii autorů je to výkonové klima tříd. Typy: (A) silně výkonově orientovaná třída, (B) úzkostná třída, (C) třída s oběma silnými tendencemi, (D) třída s oběma nízkými tendencemi. K tomu jsou formulována doporučení pro učitele a ředitele škol, jak zacházet s rozdílnou výkonovou motivací žáků a tříd.
Tento nástroj má nepochybně velmi silný aplikační potenciál, je jedním z užitečných nástrojů pro měření výkonové motivace subjektů ve školním učení. Zadavatelé (učitelé či ředitelé škol) mohou s jeho pomocí získávat orientační poznatky o výkonové motivaci jak jednotlivých žáků, tak celých tříd. Zároveň ale je diskutabilní, zda se výkonová motivace v učení dá jednoduše zjišťovat jen z poměrů mezi potřebou úspěšného výkonu a potřebou vyhnutí se neúspěchu.
——— 98 ———————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280841