místech, takže přesně věděl, kde budou. Ale ze všeho nejvíc mu hrálo do karet, že tam bylo šero a hlučno, Bič navíc útočil docela potichu, a Gregor tak zneškodnil dva protivníky dřív, než osazenstvu hospody vůbec došlo, co se děje. Když se druhý strážný s krvácejícím nosem a ústy svalil na zem, v taverně vypukl chaos. Gregor sklonil štít, čímž ze sebe udělal očividný cíl, a obcházel křičící hloučky opilců, až se ze strany přitočil ke strážnému s kopím. Ozbrojenec ho na poslední chvíli zahlédl a vykulil oči. Bodl kopím před sebe, ale Gregor už pozvedl štít a včas ránu vykryl. Potom se rozmáchl Bičem a rozdrtil mu čelist. Ozbrojenec se poroučel k zemi. Zbývali poslední dva: strážný s daulonskou sekyrou a další chlap s espringalem — a Gregor poznal, že tenhle na rozdíl od toho minulého umí se zbraní zacházet. To bylo nemilé. Gregor zvedl štít a přikrčil se za stůl právě ve chvíli, kdy mu do štítu narazil šíp. Hrot šípu ten krám dokonce prorazil, trčel dobrých sedm centimetrů za desku — ještě kousek, a zaručeně by Gregorovi probodl krk. Gregor nespokojeně zabručel, v podřepu se vyklonil doprava a mrskl Bičem vpřed. Svůj cíl minul, hlavice obušku však nabořila zeď přímo nad ramenem strážného a přinutila ho vrhnout se do úkrytu za bar. Ani jeden, ani druhý nevystrkovali hlavy a čekali, až povykující štamgasti vyklidí pole. Gregor zvedl pohled a nad barem zahlédl polici s lahvemi — a nad ní plápolající petrolejovou lampu. Odhadl vzdálenost a dvakrát Bičem šlehl vpřed: poprvé aby rozbil lahve s alkoholem, podruhé aby roztříštil petrolejku. Sprška horkého, hořícího petroleje okamžitě zapálila kaluže alkoholu. Ozvalo se zaječení a strážný s espringalem vyběhl zpoza baru a volnou rukou se plácal po doutnajícím oblečení. Vůbec si nevšiml, že se mu do obličeje řítí Bič. Jakmile muž dopadl na podlahu, Gregor si dřepl a rozhlédl se. Antonio byl pořád ještě v taverně, krčil se vzadu, ale po strážném s daulonskou sekyrou nebylo nikde ani vidu, ani slechu… 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280830