s rumunským ministerstvem zahraničních věcí a pomohl pro sadit formuli o tom, že se sovětská armáda stáhne zpátky za Dněstr po případném skončení bojů. Král ovšem proti této dohodě ostře protestoval, nicméně spojenecká smlouva mezi SSSR a Rumunskem byla aktivně připravována právě býva lým premiérem Titulescem. Bohužel zhoršující se mezinárodní situace vedla Karla II. k přesvědčení, že bude lepší se pokusit o dohodu s Německem o garantování jeho východních hra nic, a proto se rozhodl neodsouhlasit sovětsko‑rumunskou dohodu. A právě proto byl Titulescu odvolán z funkce.“ „Je to všechno velice smutné,“ povzdechl si Píka. „Člověk pracuje někdy celá léta na něčem, co je nakonec smeteno ze stolu v jediném okamžiku. Nevím, jak tohle všechno vnímáte vy sám, ale dospěl jsem k závěru, že vojenské dohody o spolu práci armád, když už se je podaří dostat na oboustranně při jatelnou úroveň, by měly být realizovány. Vidím v nich větší záruky míru než v dohodách čistě politických.“ „Teď jste promluvil skoro jako vojenský diktátor,“ pozname nal velvyslanec. „Proboha, to ne,“ ohradil se Píka. „Jsem bytostným odpůr cem jakékoliv diktatury. Ale zároveň jsem bytostným odpůr cem politiky síly, prosazované za pomoci válečných hrozeb. Vnímám politiku jako práci na celosvětovém míru, to přede vším. A samozřejmě na hospodářské prosperitě. Víte, když už se podařilo uspořádat svět po válce tak, že nově vzniklé státy teď mají garantovány své hranice, měli bychom se všichni sou středit na šťastný život lidí uvnitř těchto státních hranic.“ „No, pane kolego, to mluvíte o světě snů, světě míru a de mokracie, ale to je bohužel jen velmi vzdálený cíl,“ uzavřel rozhovor velvyslanec. A nejbližší mezinárodní vývoj mu dal za
| 98 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280818
pravdu. Postupně rostl vliv fašistických stran hlavně v Mol dávii a Besarábii, kde žilo hodně Židů. Železná garda oble čená do zelených košil rozpoutávala pouliční násilí a páchala vraždy nejen v Transylvánii, ale také v Kišiněvě a jeho nej bližším okolí.
★ ★ V moskevské kanceláři Kominterny 17. srpna 1934 seděli dva poslanci KSČ Klement Gottwald a Václav Kopecký, kteří po červnových prezidentských volbách v Československu uprchli ze země před zatykačem s obviněním za velezradu. Čekali na domluvenou schůzku se zástupci ruských tajných služeb. Kle ment Gottwald se zapálenou dýmkou seděl v křesle v rohu míst nosti, naproti němu u nízkého konferenčního stolku se Václav Kopecký zabýval prohlížením svazku dokumentů. Ozvalo se zaklepání na dveře a po Gottwaldově vyzvání „vstupte“ vešli dovnitř další dva muži. „Kvůli tomuto letáku nás obžalovali za velezradu,“ ukazoval Kopecký ruským protějškům leták s výrazným nápisem NE MASARYK – ALE LENIN! „A víte, co jsem všem těm buržous tům v parlamentě ještě stačil říci, než nás obžalovali? Mám tady s sebou svůj projev. Tady třeba: Nejde vám o T. G. Masa ryka, nýbrž o to, aby byla rozdupána komunistická strana, aby její vůdcové byli posláni do kriminálů, aby revoluční dělníci mohli být štváni jako psanci. To jest vaší tužbou a myslím, že proto se vám hodí příležitost volby prezidenta T. G. Masaryka k provedení vašich plánů,“ podával hostům list papíru Kopecký. „A tak byl uveden proti nám do chodu celý perzekuční aparát. Policejní komisaři, státní zástupci, soudcové, kteří jinak jsou většinou členy fašistické ligistické organizace, provedli razii
| 99 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280818
a vykonstruovali v souvislosti s volbou prezidenta republiky proti nám podklad pro obvinění z velezrádných činů.“ Klement Gottwald souhlasně pokyvoval hlavou a čistil si při tom dokouřenou dýmku. Pak ji položil na stůl a zvedl pohled k ruským kolegům. „Jsou to provokační metody, kterých se proti nám používá, aby získali záminku k potlačení legální činnosti naší strany. Po vzoru Hitlerově a Göringově se pro vokace koncentrují hlavně na klub komunistických poslanců a sněmovna se propůjčuje, aby pomáhala policii a justici při konstruování záminek ke stíhání komunistických předáků. Byli jsme vyslýcháni se soudruhem Štětkou u soudu, kde se všechny zabavené věci zapisovaly individuálně do protokolu. V klubovní místnosti bylo zabaveno prohlášení klubu, které mělo obsahovat naše stanovisko k volbě prezidenta republiky. Toto prohlášení už bylo ve sněmovně také částečně předne seno. Právo lidu o něm napsalo, že prý je zcela mírné.“ Václav Kopecký skočil Gottwaldovi do řeči: „Právě proto se stalo, že státní zastupitelství toto prohlášení klubu nalezené při prohlídce klubu stopilo a do spisů přiložilo leták ‚Ne Masa ryk, ale Lenin‘, leták, který policie zachytila při rozšiřování někde na ulici. Tedy ne ono prohlášení klubu, nýbrž tento do spisů podvržený leták slouží za podklad žádosti o naše vydání k trestnímu stíhání za velezradu. Je to stejná provokace, s ja kou operovali Hitler a Göring. Oni také před rokem, když zaha jovali vyhlazovací teror nejen proti komunistům, nýbrž i proti sociálním demokratům, operovali s tím, že to dělali z toho důvodu, že prý komunisté a sociální demokraté chystali ozbro jené povstání.“ „A co vy, připravovali jste ilegálně ozbrojené povstání?“ zeptal se jeden z pracovníků tajných služeb.
| 100 | Ukázka elektronické knihy