s rumunským ministerstvem zahraničních věcí a pomohl pro sadit formuli o tom, že se sovětská armáda stáhne zpátky za Dněstr po případném skončení bojů. Král ovšem proti této dohodě ostře protestoval, nicméně spojenecká smlouva mezi SSSR a Rumunskem byla aktivně připravována právě býva lým premiérem Titulescem. Bohužel zhoršující se mezinárodní situace vedla Karla II. k přesvědčení, že bude lepší se pokusit o dohodu s Německem o garantování jeho východních hra nic, a proto se rozhodl neodsouhlasit sovětsko‑rumunskou dohodu. A právě proto byl Titulescu odvolán z funkce.“ „Je to všechno velice smutné,“ povzdechl si Píka. „Člověk pracuje někdy celá léta na něčem, co je nakonec smeteno ze stolu v jediném okamžiku. Nevím, jak tohle všechno vnímáte vy sám, ale dospěl jsem k závěru, že vojenské dohody o spolu práci armád, když už se je podaří dostat na oboustranně při jatelnou úroveň, by měly být realizovány. Vidím v nich větší záruky míru než v dohodách čistě politických.“ „Teď jste promluvil skoro jako vojenský diktátor,“ pozname nal velvyslanec. „Proboha, to ne,“ ohradil se Píka. „Jsem bytostným odpůr cem jakékoliv diktatury. Ale zároveň jsem bytostným odpůr cem politiky síly, prosazované za pomoci válečných hrozeb. Vnímám politiku jako práci na celosvětovém míru, to přede vším. A samozřejmě na hospodářské prosperitě. Víte, když už se podařilo uspořádat svět po válce tak, že nově vzniklé státy teď mají garantovány své hranice, měli bychom se všichni sou středit na šťastný život lidí uvnitř těchto státních hranic.“ „No, pane kolego, to mluvíte o světě snů, světě míru a de mokracie, ale to je bohužel jen velmi vzdálený cíl,“ uzavřel rozhovor velvyslanec. A nejbližší mezinárodní vývoj mu dal za
| 98 |
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280818