CLARE CONNELLYOVÁ
Přeplaval bazén a zastavil před Amelií. „Pociťuješ na sobě ještě nějaké symptomy?“ zeptal se a zvedl k ní pohled. Posadila se a strčila nohy do vody. Chladná voda na teplé pokožce jí přinesla dokonalou úlevu. „Trochu nevolnost.“ Pokrčila rameny. „Občas mě pobolívá hlava. Nic zvláštního.“ „Jak jsi zjistila, že jsi těhotná?“ „Zašla jsem k doktorovi,“ řekla jednoduše. „Ale proč? Bylo ti špatně?“ „Ale ne. Já jen… měla jsem zpoždění.“ Potřásla hlavou a vybavila si ten neskutečný okamžik. „Nemohla jsem tomu uvěřit.“ „Uvažovala jsi, že bys mi o tom neřekla?“ Odvrátila pohled a polkla. „Ani na vteřinu,“ řekla upřímně. Neviděla, jak stáhl koutky. „To mě překvapuje.“ „Proč?“ „Sotva mě znáš, jak jsi podotkla. A situace ohledně našich rodin…“ Zavrtěla hlavou. „Mě spíš překvapuje, že nějaká žena vůbec může tajit existenci dítěte před jeho otcem. Dítě nepatří jen matce nebo otci. Připravit někoho o rodičovství, z jakéhokoliv důvodu… mi připadá špatné.“ „Souhlasím,“ prohlásil, slova plná oceli. „Od okamžiku, kdy jsi mi oznámila, že ze mě bude otec, se můj svět změnil. Nedovedu si představit, jak bych se cítil, kdyby ses rozhodla nechat si to pro sebe.“ Polkla přes knedlík v krku, když se jí před očima mihly vzpomínky na vlastní dětství. „Vychovávat naše dítě, aby si myslelo, že ho jeho otec nechce, nebo aby muselo uvažovat, kdo to je… To bych neudělala.“ „Když jsi vyrůstala, nevěděla jsi, kdo je tvůj otec.“ Oba věděli, že je to pravda. Amelia si ztěžka povzdechla. „Ne.“ Kousla se do 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280577