JOSS WOODOVÁ
„Předpokládám, že ty patříš mezi ty, kteří byli proti,“ zavrčel Liam. „Ano, patřím,“ odvětil Bosworth po pravdě. „Nejspíš by mě to nemělo překvapovat,“ odfrkl si Liam a věnoval staršímu muži pohrdavý pohled, ačkoli v duchu musel ocenit jeho přímost a svým způsobem i odvahu. Člověk by měl znát své nepřátele. Bosworth pokrčil rameny. „Za svým názorem si stojím, Liame. A nebudu se za něj omlouvat.“ „To po tobě ani nikdo nechce.“ Liam se rozhlédl po ostatních. „Tak kdo další? Kdo z vás hlasoval proti mně? Ať v tom konečně máme jasno.“ „To není teď důležité,“ odpověděl za všechny Bosworth. „Kvůli tomu jsme se tu nesešli. Tak jako tak jsme byli přehlasováni, ovšem nemysli si, že si budeš moci dělat, co budeš chtít, Liame. Budeme na tebe dávat dobrý pozor. Na každý tvůj krok, rozumíš?“ Liamovy rysy ztvrdly. Zelené oči se mu zúžily a zlověstně se v nich zablýsklo. „Vážně si myslíš, že mám nějaké postranní úmysly? Že bych chtěl zničit společnost, jejíž jsem většinovým vlastníkem, Bosworthe? Společnost, kterou vybudoval můj otec? Christopher Corporation je moje zodpovědnost! Především moje, jak ostatně dokládá její název.“ „Ale my jsme podílníky,“ nenechal se Bosworth vyvést z rovnováhy. „Máme v ní svůj kapitál a máme co mluvit do toho, kudy se bude ubírat.“ „Bude se ubírat stejným směrem, jakým se ubírala doposud,“ zdůraznil Liam. „Jsi si tím jistý?“ „Samozřejmě že jsem.“ Bosworth natočil hlavu k Terese, ale přímo se na ni nepodíval. „Jenomže ona má teď čtvrtinu.“ „No a?“ „No a to je problém.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS280533