Panský dům (Ukázka, strana 99)

ke dvoru a sešel dolů do města, kde si v jednom lidovém vinném sklípku dal večeři a prolistoval noviny. Jeho synové byli mezitím dávno doma. Albert seděl u matky a vyprávěl. Pierre byl velmi unavený, nechtěl vůbec nic jíst a ležel a spal již ve své pěkné ložničce. A když se otec v noci vracel a procházel kolem domu, nikde už nebylo vidět světlo. Vlahá noc bez hvězd obklopovala park, dům i jezírko černým tichem a nehybným vzduchem padaly jemně a poklidně dešťové kapky. Veraguth rozsvítil v obývací jizbě a posadil se k psacímu stolu. Touha po spánku se opět dočista vytratila. Vzal dopisní papír a psal Ottovi Burkhardtovi. Otevřeným oknem přilétaly malé noční můry a moli. Psal: „Milý příteli! Možná ode mne teď ani žádný dopis nečekáš. Ale když už píšu, čekáš víc, než mohu dát. Čekáš, že už mám jasno a že škodlivou mašinerii svého života vidím v tak čistém řezu, jak ji zjevně vidíš Ty. To ale ještě bohužel nenastalo. Blýskání na časy se od doby, kdy jsme o tom spolu hovořili, sice už ve mně ohlásilo a leckdy zírám na pěkně trapná odhalení; ale jasný den z toho přece jen ještě není. Co tedy později udělám či dopustím, to říci nemohu. Ale cesta je jistá! Pojedu s Tebou do Indie, prosím, obstarej mi místo na lodi, jakmile budeš znát termín. Do konce léta to nejde, ale na podzim čím dřív, tím líp. Ten obraz s rybami, co jsi tu viděl, bych Ti rád věnoval, ale raději bych, kdyby zůstal v Evropě. Kam ho mám poslat? (99) Ukázka elektronické knihy, UID: KOS279471