Kelly Harmsová
předem neprobrali. Takže jsem zvolil Fletche. Zábavná kravina dost stará na to, aby to ti dva ještě neviděli.“ „Fletch. Dobrá volba. A který je ten tvůj skutečně nejoblíbenější? Ne, počkej, vím to, že jo?“ „Už je to dlouho. Možná jsi zapomněla.“ „Tahle země není pro starý,“ oznámím mu. „Jo. Film o mužnosti. Občas si říkám, že jsem se na něj nedíval dost, než jsem od vás odešel.“ Upustím vidličku. Rozčiluje mě, nebo těší, když slyším, že má výčitky svědomí? Tak či onak, z jeho slov se cítím neuvěřitelně nesvá. „Snažím se vychutnat si svoji snídani.“ „Promiň. Chci jen, abys věděla, že se máme všichni skvěle. Pořádně si to tam užij a přestaň se o děti tolik strachovat.“ „Jo, jasně, chystám se stát první matkou v historii celého vesmíru, která se přestane bát o svoje děti jenom proto, že jí to někdo řekl.“ „Máš pravdu, tak se klidně užírej strachy. Ale my jsme v pohodě.“ Přikývnu. „Jo,“ řeknu zkroušeně, „zní to tak.“ Když se rozloučíme, podívám se na svoji snídani a mé nadšení značně opadne. Je to jenom snídaně. Mohla bych si z toho udělat tradici jakýkoli den v týdnu a pravděpodobně by mě to stálo desetkrát míň. A hezkou ložnici mám doma. Mohla bych si udělat hezkou snídani, donést si ji do svojí hezké ložnice ve svém hezkém domě, zatímco moje hezké děti ještě spí, pokud tolik toužím jíst v posteli. Akorát to mytí nádobí by pak samozřejmě zůstalo na mně. A praní povlečení, abych z něho dostala mastné skvrny od slaniny. I tak. Moje děti by byly se mnou, a ne pryč s mužem, který mi v mnoha ohledech připadá jako dávno ztracený nejlepší přítel a naprostý cizinec zároveň. John, za něhož jsem se provdala, nikdy neprojevil ani náznak lítosti za to, co udělal. Prostě to neměl v genech. Zprvu jsem to 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS279389
Nová životní kapitola Amy B.
chápala jako sebedůvěru, ale jak už to v dlouhodobém partnerství bývá, co mě zpočátku vzrušovalo, mě později začalo rozčilovat. Zjistila jsem, že si jakékoli drobné nezdary – kariérní propad, pár nocí špatného spánku – bere velmi osobně a dává je za vinu všem kromě sebe. Uvědomila jsem si, že pod maskou sebejistoty se skrývá slabý, ale nebezpečný pocit, že má na jisté věci nárok. Ukázalo se, že když se John dostane do úzkých – a že nám asi dva roky před jeho odchodem nastaly těžké, téměř nesnesitelně těžké časy –, vůbec si neví rady. Určitě nevěděl, jak požádat o pomoc nebo se omluvit. John, který se vrátil z Hongkongu, nedělal nic jiného. Což mě nutí k zamyšlení – stal se z něho se vší tou lítostí, náhlým zájmem o rodičovství a kreditní kartou „pro případ nouze“ nový muž? Sakra, ta kreditka! Zapomněla jsem ho varovat, že jsem za ubytování v New Yorku utratila takovou horentní sumu. A Talia se mi pořád neozvala, takže se můj zdejší pobyt asi trochu protáhne. Proboha, co když mi o sobě nedá vědět celý týden? Mohlo by se to stát? Co potom? Připlazím se domů s ocasem mezi nohama a připustím, že nemám na to, abych si dopřála týden prázdnin? Telefon mi zazvoní právě ve chvíli, kdy se mi hlavou honí nejtemnější myšlenky, a já po něm vzrušeně skočím. Možná je to Talia. Nebo děti. Nebo to je John, aby mi oznámil, že se děti ztratily. Pohlédnu na displej. Číslo volajícího začíná třemi osmičkami. Sakra, vypila jsem moc kafe. Poklepu na zelené sluchátko a podle očekávání poslouchám automatický hovor, nejspíš od mobilního operátora nebo tak něco. „Do-brý den,“ pozdraví uvolněný, sexy ženský robotický hlas. „Tady je oddělení prevence podvodů pro vaši“ – pauza – „rodinnou kartu American Express ProGold. Vyčkejte, přepojím vás na našeho operátora.“ 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS279389
Kelly Harmsová
Aha. Samozřejmě. Zaplatila jsem novou kartou v novém městě za drahý hotel. Nejspíš si musejí ověřit, že jsem to opravdu já. Na druhém konci se ozve operátorka mluvící hlubokým přátelským hlasem. Představí se jako Marlene a požádá mě o ověření čtyř posledních číslic z čísla sociálního pojištění a o „tajné heslo“, což je podle mě presto, protože tohle slovo si John vybírá pokaždé. A potom mi oznámí, že byl tento účet nahlášen kvůli podezřelé aktivitě. „Ach,“ odpovím zvesela, „tady se nic podezřelého neděje. Jen jsem na týden v New Yorku.“ Marlene mě přeruší. „Ve skutečnosti se platby uskutečňují na mnoha různých místech. Takže si je s vámi projdu, a pokud jde o oprávněnou platbu, řekněte ano.“ „Ano“ souhlasím a připadám si trochu zmatená. Pomyslím si, že tenhle hovor by více příslušel Johnovi, který jistě používá kreditní kartu v Pensylvánii, ale nejspíš jenom dělají, co musejí. „Pusťte se do toho.“ „První platba se uskutečnila v Hotel la Provençe, Devětasedmdesátá ulice, New York, stát New York. Podle poznámky se jedná o platbu za ubytování king deluxe v ceně dvě stě devadesát dva dolarů čtyřicet centů. Naúčtováno včera v osmnáct čtyřicet pět východního času.“ „Ano, to je správně.“ „A další platba proběhla ve dvacet dva hodin čtyřicet čtyři minut, též východního času. Jde o platbu ve Sphinx Hair Removal Salon, Wellington Street 2/2, Central Hongkong, ve výši devadesát dva dolarů šedesát pět centů.“ „Ehm…“ Cože? John si určitě nenechal včera v Hongkongu udělat depilaci voskem. Jsem si docela jistá, že děti by se mi o tom zmínily. „Následuje další platba v pohostinství, znovu z Hotel la Provençe. Dvacet šest dolarů dnes ráno v sedm nula dva.“ 100
Ukázka elektronické knihy