98
b a r b a r a tay l o r b r a d f o r d
pá n e m s v é h o o s u d u
vové ze Scotland Yardu, kteří převzali případ od Roye s Owenem, co chlapce našli na Chalk Farm Road. Bohužel, stále neměli žádnou stopu a řešení případu se zdálo v nedohlednu. Proč? Ta otázka nenechávala Esther v klidu. Proč by někdo chtěl ublížit jejímu vnukovi a Dennymu Holdenovi? Šlo přece o nevinné kluky, co si hledí své práce a nevyhledávají potíže. Jack Holden se jí od neděle ptal neustále na totéž. A nikdo jim nedokázal odpovědět. Byla to naprostá záhada. Esther si vzpomněla na Jackův výraz a zachvěla se. V neděli zažil šok jako všichni a docela zesinal, když se dověděl, že je Denny v kómatu. Esther se ho marně pokoušela utěšit a nějak mu ulehčit situaci, ale zůstal na všechno vlastně sám. Jeho žena vážně stonala a dcera Nancy žila u své zaměstnavatelky a nebyla k dosažení. Nakonec se přece jen vrátila domů a snažila se otci ze všech sil pomáhat, jenže byla příliš mladá a nezkušená. Esther si bolestně povzdechla, opřela se v židli a přemítala. Neděle byla nejhorší den, jaký za dlouhou dobu zažili. Pak se všechno poněkud uklidnilo a přišly i dobré zprávy, alespoň pro jejich rodinu – Jamesův stav se den ode dne zlepšoval. Jack Holden byl bohužel bez sebe samou úzkostí. Philip Falconer s ním teď trávil víc času a snažil se ho povzbudit. „Babi?“ Jimmyho hlas Esther probral, a tak vyskočila a sklonila se k němu. „Potřebuješ něco, Jamesi?“ „Jen trochu vody, prosím.“ Esther se natáhla pro sklenici, podepřela vnuka a pomohla mu napít se. Vypil polovinu sklenice a pak se usmál. „Už je to lepší.“ Vrátila sklenku na noční stolek a zase se posadila. „Jak se cítíš, chlapče?“ „Docela dobře. Jen jsem celý ztuhlý a trochu to pobolívá.“ „Doktoři věří, že se dáš zase do pořádku. Prý budeš jako nový, tak to jeden z nich řekl.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS279052
99
b a r b a r a tay l o r b r a d f o r d
pá n e m s v é h o o s u d u
„Slyšel jsem, ale mám strach o Dennyho. Jak se mu daří?“ „Bohužel je pořád mimo sebe, ale to prý je po takovém bití normální. Snad se už každou chvíli probere.“ „Taky doufám. Víš, on není tak silný jako já. Dělal jsem si z něj legraci, že je drobek, protože je menší, víš?“ Esther přikývla. „No ano, ale věř mi, že má tu nejlepší péči a bude mít i potom, až se probudí. Ale chtěla jsem se tě na něco zeptat ohledně Dennyho. Říkal jsi, že jste několikrát byli v baru Tango Rose, protože se mu líbila jedna dívka, co tam pracuje. Seržant Owen s ní totiž mluvil… Jmenuje se myslím Milly Culpepperová. Je to ona?“ „Ano, je. Moc hezká a milá blondýnka. Myslím, že se do sebe s Dennym zakoukali.“ „Seržant říkal, že není vdaná, takže vás nemohl napadnout třeba její žárlivý manžel. Nemá ale nějakého přítele? Nebo někoho dalšího, kdo se o ni zajímá?“ „To já nevím, babi. Setkali se s Dennym jenom párkrát.“ James na babičku upřel neovázané oko. „Ty myslíš, že Dennymu zalhala? A že nás ztloukli kvůli ní?“ „To netuším. Bohužel nikdo nic neví. Scotland Yard ji ale vyslechne, třeba Dennymu neřekla celou pravdu.“ „Ach Bože!“ „Zatím se nerozčiluj a nech policii dělat její práci. Musíme probrat ještě další věc.“ „Co tím myslíš?“ „Mám totiž plán, milý Jamesi. Na dobu, až se ti trochu uleví. Ale musíme si o něm promluvit.“ „Povídej, babičko, jsem jedno velké ucho. Už se nemůžu dočkat, až odsud vypadnu.“ Esther se k němu mírně naklonila a pokračovala: „Chtěla bych tě odtud odvézt. Myslím z Camdenu. V domě mé sestry nahoře v Hull by ses v klidu doléčil. Prateta Marina a prastrýc Clarence by se o tebe postarali, i já bych tam s vámi zůstala první dva týdny, a až by ses na to cítil, začal bys pracovat s jejich synem Williamem v jejich přepravní společnosti.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS279052
100
b a r b a r a tay l o r b r a d f o r d
pá n e m s v é h o o s u d u
Clarence a William by tě naučili mnoho nového – a jistě bys toho dobře využil po návratu do Londýna.“ „To zní dobře, babičko. A kdy bych se podle tebe vrátil?“ „Řekněme tak do roka. Tvoje zranění je dobrý důvod, proč nechat práce u otce ve stánku. Vrátíš se domů zdravý a silnější a budeš se moci pustit do svého velkého plánu. Myslím tu práci u Henryho Malverna v kanceláři na Piccadilly.“ James se rozesmál. „Kdybych mohl, tak bych ti snad zatleskal, babi. Ty zřejmě pořád věříš, že se někdy na něco takového zmůžu.“ „Ale jistěže věřím! Přece nejsi žádný poraženecký typ, hlupáčku. A kdo chce vyhrát, musí se snažit. Jamesi Falconere, klidně vsadím svůj poslední šilink na to, že ty budeš vždycky patřit k vítězům. Nic jiného jsem tě přece neučila!“
18
J
eště před plánovanou čtvrteční večeří si Alexis začala plně uvědomovat, že ji Sebastian naprosto okouzlil, stejně jako ona jeho. Od nedělní schůzky se v podstatě nerozloučili. Což nebylo těžké zařídit, jelikož vstoupili do obchodního vztahu a Sebastian se stal bankéřem a taky finančním poradcem spolku Haven House. Pokud se po ránu sešli v kanceláři, následoval nevyhnutelně společný oběd v restauraci, a odpolední obchodní schůzka vedla k pozvání na večeři v domě na Grosvenor Square. Sdělili se navzájem mnohé… výslovně, v náznacích i docela beze slov. Oba dobře věděli, na čem jsou, protože počínající vztah stavěli na otevřenosti. Sebastian tvrdil, že mu Alexis převrátila život vzhůru nohama, a ona odpovídala, že on ten její zase naruby.
Ukázka elektronické knihy