Atentát na Reinharda Heydricha (sv. 3)
Tím vznikla v následující době úzká spolupráce s vojenskou skupinou. Blíže o tom pojednává závěrečná zpráva gestapa Praha z 27. září 1940, spisová značka II BM 1 – B.Nr. 54/39 g-, spisová značka Vrchního říšského zastupitelství v Berlíně J 2 J 48/42 – vypracovaná o činnosti profesora Vojtěcha Č í ž k a. Jak je známo, rozvinuli tito „Odborníci“ zvláště významnou ilegální „rozsáhlou práci“ vytvářením ilegálních profesních skupin uvnitř odborů. Po propuknutí války 1. září 1939 počítali s jistotou, že Německo se zhroutí vojensky i hospodářsky, a k tomu odpovídajícím způsobem směrovali svoji ilegální činnost. K tomu se jim jevilo jako nezbytné rozkolísat český národ v jeho postoji k Německu a zejména podkopávat vojenský a hospodářský potenciál protektorátu. Věděli, že Německo určitě očekává od protektorátu důležitý přínos pro své vedení války. Zadavatelům jejich ilegálních úkolů záleželo zvláště na tom, aby intenzivní zpravodajskou činností zjistili politický, hospodářský a vojenský výkon protektorátu a ten pak poškozovali sabotážemi. Z těchto důvodů došlo zejména za spolupůsobení majora H á j í č k a ke vzniku a přetvoření jednotlivých ilegálních profesních skupin ve zpravodajské skupiny. V říjnu 1941 se podařilo zajistit celý archiv NRV [Národního revolučního výboru], pozdějšího členění organizace UVOD [ÚVOD – ústřední výbor organizace domácí, německy: Zentral-Ausschuss der Heimats-Organisation]. Kromě jiného obsahoval archiv téměř všechen zpravodajský materiál za poslední rok z Prahy a jiných míst protektorátu, pokud ho opatřil NRV. V souvislosti s dalšími soudními řízeními, zejména proti JUDr. Karlu Israelovi B o n d y m u, narozenému 22. prosince 1906 v Praze, a dalším osobám z Prahy, byl tento zpravodajský materiál, který sestává výlučně z činnosti NRV, předložen soudu. Již nyní se poukazuje na to, že rozsah materiálu je mimořádně veliký, zejména co se týče jeho důležitosti. Sotva se najde nějaká továrna, podnik nebo úřední místo, kde se koná přímo nebo nepřímo práce důležitá pro válečné hospodářství a o které se nějakou formou nepodávají zprávy. V následující zprávě je popsána zejména činnost ilegální organizace poštovních zaměstnanců, která se členila na 1./ Zpravodajskou skupinu, 2./ Radiotelegrafistickou a 3./ Podpůrnou skupinu. II. Organizace a vytvoření ilegální skupiny poštovních zaměstnanců. Zatímco ostatní profesní skupiny NRV, např. železničáři, dřevozpracující dělníci, byly zapojeny do vlastní zpravodajské činnosti, dostala profesní skupina poštovních zaměstnanců úkol dodávat zprávy co nejrychlejší cestou do ústředí. Přitom se mohlo využívat mezitím již dokončené struktury ilegální skupiny poštovních zaměstnanců. Vedoucím této ilegální skupiny poštovních zaměstnanců se stal býv. předseda legálního Svazu poštovních úředníků II. třídy – protektorátní příslušník a poštovní revident Bohumír T r u k s a, narozený 5. 8. 1900 v Praze, zatčený 19. 2. 1940, t. č. ve vyšetřovací vazbě v soudní věznici v Rottenburgu a. Neckar, trestní řízení Vrchního říšského zastupitelství Berlín, spisová značka 12 J 48/42 g. Ten disponoval již od dob své dřívější politické činnost vynikajícími kontakty a za své dřívější postavení vděčil svým politickým přátelům. Proto bylo pro něho snadné najít si pro ilegální činnost vhodné spolupracovníky. Nyní se snažil získat si důvěrníky na jednotlivých poštovních úřadech v Praze a v ostatních místech protektorátu, pokud je považoval za důležitá. Poté co se mu to podařilo, zřídil se pomocí těchto důvěrníků na poštovních úřadech systém krycích adres. Ty pak byly organizaci k dispozici. Tímto způsobem mohly pak skupiny na venkově rychlou a bezpečnou cestou vstupovat ve spojení s ústředím v Praze, jakož i naopak. V místech, kde se nepodařilo najít důvěrníky, byly jednoduše zřízeny adresy poste restante. Ještě v době existence ČSR pracovalo bývalé ministerstvo národní obrany – MNO – rovněž za pomoci krycích adres. MNO udržovalo tímto způsobem spojení se svými agenty v pohraničních územích. Zjistilo se, že zejména Poštovní úřad 22 v Praze-Libni tehdy v tomto smyslu pracoval pro MNO tak, že na tomto poštovním úřadu byly zřízeny krycí adresy. O této činnosti věděl kromě již mezitím zemřelého předsedy poštovního úřadu také: 1./ Protektorátní příslušník a poštovní tajemník Antonín K u l i č k a, narozený 7. 3. 1902 v Protivíně, bez vyznání, ženatý, bytem Praha-Kobylisy, Kirchmaeierova ulice 114, zatčený 20. 10. 1941, krycím jménem „L u b a l“.
24
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS278556