DNESKA BY TO ŠLO Oslava probíhala v celkem standardním duchu. Ségra nepila, máma všechny komandovala, děti zlobily a já se přecpával. Tedy zdaleka ne tolik, jako kdyby tu nebyla Martina. Trochu jsem se hlídal i s alkoholem, na rozdíl od mého otce. Marťa si pár skleniček vína nalila, ale vypadala pořád v pohodě. Dokonce se mnou šla kvečeru i do toho bazénu. Voda už byla celkem studená, ale já v tu chvíli vnímal jenom její božské tělo. Kdybychom tu byli sami, tak bych se asi neudržel. Mámě a tátovi jsem zavolal taxíka. Pro děti si přijel debil a ségra mě překvapila informací, že jde s kamarádkou do kina a pak někam na kafe. My tu fakt budeme s mou láskou sami! Seděli jsme na zahradě skoro do tmy a na počítači jsme si prohlíželi fotky z toho pozemského ráje, kam se chystáme. Budeme mít svoji vlastní vilku patnáct metrů od moře a soukromý bazén, který je asi tak stokrát větší než ten můj. Když začalo být chladno, přitulila se ke mně a zabalila se do deky. Taky to slušně začalo kousat. „Budeš chtít jet domů, nebo zůstaneš?“ zeptal jsem se opatrně a v duchu jsem si nadával, jestli ta otázka je vůbec namístě. Známe se trochu víc teprve pár týdnů. Na druhou stranu jsem se zapojil do jejich rodinného byznysu a za čtrnáct dní spolu jedeme na exotickou dovolenou. Zvedla se z lehátka a podala mi ruku. „Dneska se mi domů vůbec nechce,“ řekly její smyslné rty a já věděl, že dneska by to šlo. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS278456
Fakt to šlo. Ráno jsem se probudil vedle své lásky, spící v mojí zánovní košili. Pozoroval jsem ji, jak spokojeně a zaslouženě oddychuje. Milovali jsme se ještě ve chvíli, kdy se Denisa v noci vracela z kina domů. Vzpomněl jsem si na ségřina slova, když mi říkala, že takovou si nezasloužím. Možná ne, ale potřebuju ji. Když spala, byla naprosto k sežrání. Bojoval jsem s myšlenkou ji vzbudit a zopakovat naše noční dobrodružství. Nakonec jsem se zvedl a šel do kuchyně. Za chvilku přišla dolů Denisa, mrkala na mě a zeptala se, jestli jsem skóroval nebo to, co v noci slyšela z ložnice, byl nějakej nemravnej film v televizi. Odpověděl jsem jí, že je blbá. Udělali jsme společně kafe a já vzal jeden hrneček do ložnice. Ta moje princezna pořád spí! Postavil jsem životabudič na noční stolek na její straně. Nevím, jestli ji probudila ta vůně, nebo to, jak jsem rozhrnoval záclonu a otvíral okno do zahrady. Sedl jsem si k ní a sledoval, jak pomalu a neochotně rozlepuje svoje kočičí oči. „Dobré ráno, lásko, jak ses vyspinkala?“ zašeptal jsem a políbil ji na tvář. Otočila se na záda a líně protáhla svoje dlouhé ruce. „Ani
nevím,
jestli
jsem
vůbec
spala,“
připomněla
mi
nekompromisně mou spoluvinu. Můžu já snad za to? Jo, asi jo. Když se Martina vykoupala, sešli jsme se i s Denisou u snídaně. Předem jsem ji upozornil, že nechci slyšet žádný impertinentní dotazy. Na dojedení je tu toho dost. Volal Soukup, a když zjistil, že Marťa je u mě, nabídl jí, jestli nechceme spolu přijít na oběd. Přikývl
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS278456
jsem při hovoru, jako že jo. Ségra mi řekla, že to stěhování s babčou zvládne zítra sama, nebude toho tolik a přijedou nějaký svalouši. „Jako že bych to nezvládl?“ zeptal jsem se a ukázal svůj biceps. Nechápu, čemu se ty dvě tak dlouho smály.
100 Ukázka elektronické knihy