Štědrý den
„Tigris! Tigris!“ „Zavolám policii, vážně. Už je pryč několik hodin. To není normální! Jak může dítě zmizet zrovna na Štědrý den?!“ Dveře mého pokoje byly dokořán. Slyšela jsem rozčilené hlasy z obýváku. Rychle jsem vylezla z truhly a zastrčila ji do tmy pod psací stůl. „Tady jsem!“ zavolala jsem a běžela jsem k nim. „Tigris!“ Tátovi se podlomily nohy a přitáhl si mě do náruče. Bylo mu cítit z pusy a na tváři mě zaškrábalo jeho strniště. Babička se k nám přihnala a oba nás objala. Pevně nás stiskla. „Kde jsi byla?!“ zeptala se, když jsme se pustili. „Slib mi, že se už nikdy, NIKDY, nikdy takhle nevypaříš!“ kladl mi na srdce táta. „Usnula jsem pod postelí.“ To přece byla skoro pravda. Usnula jsem, i když v truhle na cestě k ostrovu Tisíce hvězd. ( 99 )
Ostrov sazba.indd 99
22.06.2020 16:23:51 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277726