98
nora roberts
•
p o s e l s t v í k rv e
„Z jablek?“ „Naučila mě to máma. Je to lahůdka. Trochu bych ti dala a mohl by sis ho mazat na chleba nebo sušenky.“ Mick kráčel vedle koně, ale občas vběhl do stromu a zase vyklouzl zpátky. Fallon se rozhodla, že se tenhle trik musí naučit. „Co hledáš?“ zeptal se najednou Mick. „Kdo říká, že něco hledám?“ Bleskl po ní šibalským pohledem. „Poznám, když někdo stopuje zvěř. Ale nelovíš.“ „Masa máme dost. Kromě toho Mallick rád rybaří. Později možná vyrazím na divokého kance.“ „Tak co hledáš?“ „Když to musíš vědět, dostala jsem druhý úkol.“ „Jaký byl ten první?“ „Přece Taibše a zlaté jablko.“ „Aha, už si vzpomínám.“ Mick opět zmizel v kmeni stromu, a hned byl venku. „Tak co to je teď?“ „Vlk se zlatým límcem. Mám od něho ten límec získat.“ Mick se rozesmál. „S tím se rozluč.“ „Jak to ty můžeš vědět?“ zvýšila hlas Falcon. „Vím, že Faol Ban by ti spíš vyrval játra z těla, než se vzdal límce.“ „Tak se jmenuje? Co o něm víš?“ „Faola Bana zná každý. Bože, copak jsi dnešní? Žije v tajném brlohu a v noci vyráží na lov. Límec mu darovala bohyně měsíce za věrnost a odvahu. Proč by ho měl dávat nějaké holce?“ „Která bohyně měsíce?“ „Copak vím? Jedna z nich.“ To považovala Fallon za důležité. Kdyby znala jméno, mohla by se v Mallickových knihách dočíst víc. „Mimochodem,“ pokračoval Mick, „máme halloweenskou vatru. Nechceš přijít? Je tam legrace.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277608
99
nora roberts
•
p o s e l s t v í k rv e
„Musím provést rituál s Mallickem a uctít zemřelé. Doma jsme taky mívali vatru a rituál, ale to jsme se převlékli do kostýmů, hráli hry a vyřezávali z dýně strašidelné obličeje.“ „Kde je doma?“ „Den cesty na sever. Žila jsem na farmě. Máma je šéfkuchařka, táta býval voják. Mám tři bratry. A co ty – máš sourozence?“ „Ne. Jsme jen táta a já, ale žijeme v klanu třiatřiceti lidí. Vlastně teď je nás o jednoho víc, protože Miriam se narodilo dítě,“ vzpomněl si. „Někteří dokážou měnit podoby,“ pokračoval a pár metrů šel na rukou. „Řekl bych, že asi šest. Pak je mezi námi skupinka víl.“ Provedl přemet dozadu a postavil se. „Když počítáš děti, skřítky a nymfy, je nás vlastně daleko víc. To ony nechaly u vašich dveří předevčírem květiny. Jsou hodné a kouzly přimějí cokoli růst. Jedna z nich má po útoku Bojovníků za očistu jen jedno křídlo, ale poradí si.“ „Mallick by jí možná pomohl,“ napadlo Fallon. „Snažil se, ale marně. Je dobrý léčitel, jenže v tomhle případě…“ Mick pokrčil rameny. „To je mi líto… Bojovníci za očistu zabili mého pravého otce.“ „Vím. Každý slyšel o Maxi Fallonovi a masakru v Nové naději.“ „Vážně?“ „Jistě.“ Mick naklonil hlavu na bok a zaposlouchal se. „Musím běžet. Vatra je legrace. Možná ti Mallick dovolí přijít, až dokončíte rituál.“ Vykročil a rozplynul se v mlhu. Fallon usoudila, že i kdyby jí Mallick dal výjimečné volno, ona nebude mít čas na vatru, protože počká, až Mallick usne, a vydá se do lesa hledat Faola Bana. Večer, kdy se prolíná hranice mezi živými a mrtvými, byl jasný a svěží. Listí tančilo v lehkém vánku a za soumraku přilétly světélkující víly a sledovaly, jak Mallick tvoří kamenný oltář. Fallon na jeho pokyn přinesla z domu kultovní dýku athame, svíce, jablko a byliny. Pak zašla pro dýni a tykve,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277608
100
nora roberts
•
p o s e l s t v í k rv e
které našli ráno u dveří, a kotlík. Podle matčina zvyku ozdobila základnu oltáře dýní, tykvemi a lučními květy. Nakonec zašla do domu pro talířek s chlebem, nůž s bílou rukojetí a otcovu knihu. Položila knihu na oltář. Mallick souhlasně přikývl. „Dnešní noc je noc předků. Je správné prokázat jim úctu.“ „Máš něco od těch svých?“ „Dýka, cos přinesla, patřila matce. Možná vedla tvou ruku, abys ji vybrala. Vytvoř kruh.“ Fallon vykulila oči. „Já? Nikdy jsem to nedělala.“ „Tak to uděláš teď.“ Nervózní, že se dopustí chyby a vyslouží si zase pokárání, začala velmi zvolna. Rozmístila svíce do čtyř pozic. Další svíci zažehla dechem a ve směru hodinových ručiček kráčela kolem oltáře. Soustředěnou vůlí zažehla východní svíci. Několikrát se musela nadechnout, aby se uklidnila a soustředila myšlenky. „Ochránkyně jihu, bohyně vzduchu, vyslyš naši naléhavou prosbu. Tys mocná a moudrá, shlédni k nám zde v tomto kruhu, věnuj nám svou lásku a důvěru.“ Po těch slovech se Fallon ohlédla na Mallicka. Čekala pochvalu nebo kritiku, ale mlčel. Přistoupila k jižnímu bodu a obrátila se na ochránce energie a ohně. U svíce směřované na západ už nabyla jistotu a obrátila se k bohyni vody a vášní. U severního bodu vzývala síly země a člověka. Přestože se zvedl vítr, plamen svící stoupal vzhůru. „Kruh je připraven. Vstoupíš do něho ve světle a boží lásce?“ „Ano,“ přikývl Mallick a vstoupil do kruhu. „Dnes jsi kněžka. Modli se.“ Fallon se stáhlo hrdlo. Zažehla černou svíci. „Matko temnot, bohyně smrti a znovuzrození, vyslyš svou oddanou služebnici a dej mi požehnání. Na tomto místě, v tuto hodinu svou mocí zvedni závoj mezi světy, aby ti, kteří nás opustili, slyšeli naše slova.“ Poté zažehla další svíci. „Otče temnot, vládce podsvětí, vyslyš svou oddanou služebnici a dej mi požehnání. Na tomto
Ukázka elektronické knihy