98
nora roberts
•
p o s e l s t v í k rv e
„Z jablek?“ „Naučila mě to máma. Je to lahůdka. Trochu bych ti dala a mohl by sis ho mazat na chleba nebo sušenky.“ Mick kráčel vedle koně, ale občas vběhl do stromu a zase vyklouzl zpátky. Fallon se rozhodla, že se tenhle trik musí naučit. „Co hledáš?“ zeptal se najednou Mick. „Kdo říká, že něco hledám?“ Bleskl po ní šibalským pohledem. „Poznám, když někdo stopuje zvěř. Ale nelovíš.“ „Masa máme dost. Kromě toho Mallick rád rybaří. Později možná vyrazím na divokého kance.“ „Tak co hledáš?“ „Když to musíš vědět, dostala jsem druhý úkol.“ „Jaký byl ten první?“ „Přece Taibše a zlaté jablko.“ „Aha, už si vzpomínám.“ Mick opět zmizel v kmeni stromu, a hned byl venku. „Tak co to je teď?“ „Vlk se zlatým límcem. Mám od něho ten límec získat.“ Mick se rozesmál. „S tím se rozluč.“ „Jak to ty můžeš vědět?“ zvýšila hlas Falcon. „Vím, že Faol Ban by ti spíš vyrval játra z těla, než se vzdal límce.“ „Tak se jmenuje? Co o něm víš?“ „Faola Bana zná každý. Bože, copak jsi dnešní? Žije v tajném brlohu a v noci vyráží na lov. Límec mu darovala bohyně měsíce za věrnost a odvahu. Proč by ho měl dávat nějaké holce?“ „Která bohyně měsíce?“ „Copak vím? Jedna z nich.“ To považovala Fallon za důležité. Kdyby znala jméno, mohla by se v Mallickových knihách dočíst víc. „Mimochodem,“ pokračoval Mick, „máme halloweenskou vatru. Nechceš přijít? Je tam legrace.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277608