Torre3-zlom.qxd18.6.202021:38Stránka98
a otravná supermodelka, která mě porážela na žebříčku bestsellerů a prodávala víc kopií než já. Věděl to a pravděpodobně se mi chechtal, až se za břicho popadal, a moc dobře se bavil jak mnou, tak mými uštěpačnými poznámkami. Tvář mi zahoří ponížením a ještě nikdy jsem si nepřipadala tak hloupě. „Zastav auto.“ Přejdu na tykání. „Cože?“ Ohlédne se po mně, ale nohou na plynovém pedálu nepohne, dodávka si to sviští dál rychlostí, která mě jistojistě zabije. „O čem to mluvíš?“ „Nechci s tebou jet.“ A nechci s ním ani psát. Jak bych mohla? Všechno, co jsem o něm věděla, byl klam. „Jsi lhář.“ „Lhář?“ Konečně zpomalí a zajede s autem ke krajnici. Dodávka nadskočí, když narazí na obrubník, a zastaví tak blízko u svodidel, že se jich téměř dotýká. Sáhnu dolů, zápolím s kličkou a otevřu dveře na škvíru, protože mi v úplném otevření brání hrazení. Cítím, jak se mě zmocňuje klaustrofobie, a myslím na bezpečnou místnost uzamčenou ocelovými dveřmi, kde vězím. „Heleno.“ Otočím se k němu. „Uvízla jsem. Popojeď, ať mám trochu víc místa.“ „Stojíme u krajnice na hlavní silnici. Nenechám tě producírovat se tady v téhle špičce.“ Zavřu oči, zpomalím dýchání a snažím se myslet na obrovskou louku, vítr, otevřený prostor. „Tak se rozjeď. Jeď. HNED.“ Neotevřu oči, ale cítím, jak se auto dává do pohybu a bezpečnostní pás povolí a už mě tolik nesvírá. Uvolním se, natáhnu ruku a zmáčknu ovládání okýnka, uvítám závan čerstvého vzduchu. „Proč jsem lhář?“ Je to buď idiot, nebo tupec. Klidně bych si vsadila na obojí. „Jsi muž.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277607