svoji žádost o uznání křesťanství a chci Tě pěkně poprosit, abys mi ji překontroloval, případně pokud by tam ještě bylo něco potřeba doplnit z právního hlediska, abys tak učinil. Jsem Ti vděčná za Tvou péči i ochotu a budu ráda, když někdy s Aninkou ke mně znovu přijedete. Mimochodem, Aninka je velmi půvabné a milé děvče, určitě z ní máš radost. Zapomněla si u mě recept na tvarožník, tak přikládám ještě ten. Srdečně Tě zdravím, Tvoje sestra Ester.“ Doktor Mráz se pousmál a odložil lístek s receptem na koláč jejich nebožky mámy na stranu, aby ho odevzdal dceři. Vzápětí zvážněl a zabral se do sestřiny žádosti: „Já, níže podepsaná Ester Garčárová, rozená Martonová, obyvatelka Belců, okres Banská Bystrica, uctivě prosím o laskavé udělení výjimky z pojmu Žida ve smyslu vládního nařízení číslo 63 z roku 1939 Slovenského zákoníku. Svoji žádost odůvodňuji tím, že jsem už v roce 1920 přestoupila na víru evangelickou augsburského vyznání, když jsem se vdala za Karola Garčára, obyvatele Belců. Ani před přestoupením na evangelickou víru jsem se nepovažovala za Židovku, neboť jsem se židovské víry nikdy nedržela a žila jsem stále a žiji doteď úzce spjatá se slovenským lidem křesťanským. Byla jsem vždy a chci být i v budoucnosti uvědomělou Slovenkou a chci žít i nadále ve shodě s lidem slovensko-křesťanským, s osudem kterého žiji i hynu. Můj manžel Karol Garčár byl poloviční válečný 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277579