„Rozárko! Rozárko!“ Mávala pomyslným divákům, než jí došlo, že ve skutečnosti slyší hlas svého bratrance Jendy. „Rozárko! Rozárko, slyšíš mě? Co tam děláš?“ zjišťoval Jenda.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277514
„To je překvapení,“ zahihňala se Rozárka a vykoukla za přehozem. „Můžu začít?“ „Ehm, promiň, Rozárko, ještě musím dokončit tohle bludiště,“ omluvil se Jenda, srovnal si brýle na nose a opět se ponořil do své knížky s hádankami.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277514
Nevadí, pomyslela si Rozárka a zase se schovala za oponou, představení bude tak jako tak. Zhluboka se nadechla a pro štěstí se zatahala za copánky. Cítila zvláštní chvění v bříšku a kolem žaludku. Nervózně narovnala oponu vytvořenou z přehozu. „Srdečně vás vítám na Rozárčině Začarovaném baletu,“ pronesla zvučným hlasem. Přidržela si okraje nadýchané baletní sukýnky a udělala pukrle. Měla to odkoukané od opravdových baletek. Stěna za Rozárkou byla pokrytá obrázky duhy, hradů, hor a lesů. Rozárka je všechny sama nakreslila na jednotlivé listy papíru a pak je slepila dohromady.
Ukázka elektronické knihy