Aspern a Essling, svatodušní neděle
97
zlomek) a kyrysnická divize d’Espagneho. Divize Carry Saint-Cyra, poslední z Massénových sil, se objeví až navečer. „Celková síla oněch pěti divizí obnášela 27 batalionů a 38 eskadron, tj. 24 000 pěšáků a 5500 jezdců,“ konstatoval Pelet, i když někteří jiní autoři tyto počty zvyšují. Mužů tu mělo už být podstatně více, jenže časně ráno přeprava z vídeňského břehu na ostrov Lobau ustala. V pět hodin se totiž před 3. plukem jízdních myslivců z Marulazovy brigády protrhl most mezi písčinou Schneidergrund a ostrůvkem Lobgrund. Mostovku prorazil jeden z člunů naložených kameny, které začali rakouští sapéři pouštět spolu s čerstvě podťatými stromy dolů po proudu. Náprava škod si vyžádala delší dobu, z Vídně musela být přivezena prkna i další materiál a od Kaiser-Ebersdorfu na Lobau se mohli vojáci přepravovat pouze ve člunech. Most se bude opravovat celé dopoledne… Napoleon tedy byl slabý, zatím dokonce velmi slabý. Molitor za této situace obsadil cihelnu, která ležela (z francouzské strany) před Aspern, a do vsi samotné poslal jen pár kompanií 67. řadového pluku. Legrandova divize stanula vlevo od Molitora a poněkud víc vzadu, směrem k zalesněnému prostoru ostrůvku Gemeinde Au. Na obsazení Esslingu už zbyla jen Boudetova divize. Spojnici mezi oběma vesnicemi muselo vytvořit v prvním sledu Lasallovo lehké jezdectvo, druhý představovali d’Espagneho kyrysníci. Ranní mlha prořídla, klesla k zemi, slunce však vytvořilo opar a viditelnost stále nebyla nejlepší, planinu na severu ale ozařovaly paprsky dosti jasně. „To je skvělý taneční parket, tady Rakušany protancujeme,“ prohodil v hloučku zlatem opremovaných uniforem a směrem k Napoleonovi maršál Berthier. Hudebník Girault, který stál nedaleko, si pak ve svých vzpomínkách povzdechl. „Tentokrát se zmýlil, tanec byl, housle jsme však zaplatili my…“ Viditelnost z wagramských výšin či od Bisambergu byla o trochu lepší a Rakušané spatřili Francouze nepochybně o něco dříve. Náčelník Karlova štábu Maximilian von Wimpffen na poledne zaznamenal, jak Molitorova divize postupuje k Aspern, a jelikož viděl i hemžení části Legrandových sil u Gemeinde Au, arcivévodovi-generalissimovi hlásil: „Napoleon postupuje od Dunaje směrem na Hirschtetten.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277251
98
Napoleon na Dunaji
To znamenalo, že se Francouzi pohnuli na severním dunajském břehu ve směrem na Bisamberg a Aderklaa, tedy proti postavením sborů podmaršálka Hillera a Bellegardeho! Byl to chybný záměr, nic podobného se nedělo, Karel ale dal baronu Wimpffenovi za pravdu a svůj původní záměr korigoval. První tři kolony nyní dostaly za úkol Napoleonův předpokládaný postup zastavit a zbylé dvě měly pokračovat v postupu na Essling, odkud by vpadly obloukem Francouzům do zad. Myšlenka koordinovaného a soustředného náporu tak mizela, její místo zaujala aktivní obrana, kombinovaná s obchvatem, v jejímž důsledku se ale celá sestava srážela do dvou mohutných celků. Tím se na severu rozevíral široký prostor, na kterém zůstával jen Liechtensteinův 1. záložní sbor. Změnou záměru se postup redukoval na dva cíle, které korespondovaly s oběma vesnicemi: na Aspern a Essling. I ve změněné sestavě ovšem skýtal pohyb masy několika desítek tisíc mužů impozantní podívanou, která naplňovala pýchou, sebedůvěrou a skrze jasně patrnou mohutnost i jistou hrůzou. Cinkot zbraní, vrzání kožených řemenů, hluk pochodového kroku, dupot kopyt, pleskání praporů, povely důstojníků i poddůstojníků, trubky ovládající pohyb jezdectva, bubny pěchoty, nápěvy plukovních kapel a vojácké hlasy vytvářely neopakovatelnou symfonii, nad níž se jako leitmotiv nesly tóny i slova Haydnovy hymny: „Gott erhalte Franz der Kaiser…“ Kyrysnický důstojník von Grueber, který to vše viděl i slyšel, poznamenal: „Krásný, třebaže teplý májový den skýtal vpravo i vlevo, kam až oko dohlédlo, pohled na to, jak se pluky i s bateriemi chystají k boji. Dost daleko naproti našemu čelu bylo na levém dunajském břehu vidět černající se linku, která se zvětšovala, jak se další tmavé proužky rozvíjely. S postupem vpřed se tato linka měnila v hutnou nepřátelskou linii a rozvíjela se naprosto rovnoběžně s naší. Nakonec se daly zcela jasně spatřit nepřátelské jednotky, které četnou suitou obklopený Napoleon objížděl na bitevním oři… Pouhým okem bylo vidět, že zbraně jsou odloženy do pyramid a že jednotkám byl velen pohov.“ Zdálo se, že tentokrát, po mnoha letech a střetech, zastihli Rakušané Francouze se staženými kalhotami…
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277251
Aspern a Essling, svatodušní neděle
99
PEKLO SE OTEVÍRÁ Jen o málo později spatřili Rakušany i Francouzi. Maršál Berthier po oněch řadách přejížděl teleskopem, podle jedněch z pozorovatelny u cihelny, podle jiných z aspernského kostela, a střízlivě jejich sílu odhadl na 80 000–90 000 mužů. Zkušeným okem změřil vzdálenost, usoudil, že do střetu zbývá nanejvýš hodina, a poslal zprávu císaři. Napoleon přijal hlášení klidně, vzápětí ale k němu dojel kurýr od d’Espagneho kyrysníků, který hlásil, že opravovaný most mezi Schneidegrund a Lobgrund protrhla další Rakušany poslaná lodice s kamením. V té chvíli popustil císař uzdu vzteku nad neschopností všech, náčelníkem štábu počínaje a pontonýry konče, přičemž nezapomněl ani na rakouské sapéry nahoře proti proudu. Pak nařídil logickou věc, ústup zpět na ostrov Lobau! Nový přechod posledního ramene hodlal podniknout až po opravě hlavního mostu a shromáždění potřebných sil na Lobau! Devětatřicetiletý divizní generál Gabriel Jean Joseph Molitor, jehož divize stála na nejexponovanějším místě před Aspern, si dovolil předestřít jiný návrh. Namítl, že ústup ztrátám nezabrání a bude prohrou s vážnými politickými následky. Pevným hlasem prohlásil, že Aspern je
Rakouský útok na Aspern
Ukázka elektronické knihy