nebo když by se mu tam šprajcnul vuzek z Priora a on by ho nemoh dostat ven. To je prostě taxikařova nočni murka. Mohli zme vuzek zahodit a chlast narvat do kufra, ale vuzka zme se nechtěli zbavit, bo zme za něho dali pětikilo. O prachy ani tak nešlo, ale babě v prodejně zme vysvětlili, že to je nejkrasnějši vuzek na světě a že si ho od ni kupujeme z lasky. Tuž bylo jasne, že kdybyzme ho fčil nechali kusek od prodejny, tak by se to te nebohe děvuchy mohlo dotknut, měla by trauma a to zme fakt nechtěli. Tak zme nakonec zvolili tramvajku, s pomoci řidiča a ces tujicich uspěšně vyzvedli vuzek plny chlastu nahoru na plošinu, a uspěšně zme ho v Hrabuvce zas dostali z plošiny dule, bo zme valili ku Dejvovi, kery měl kvar tyr nedaleko od Včelina. Dejv, kery byl zaměstnancem byťaku, měl nadherny kvartyr v nejvyššim patře typic keho hrabuvkovskeho cihloveho baraka, takže se tam postupně vytvořil take vymoženosti, jako byl bazen, kery si postavil v ložnici, nebo krb v obyvaku, z kereho akurat provalil ďuru tam, kde kdysik byval funkčni komin, aby kuř nemusel jit z krba přes obyvačku a okna ven. Bylo to idealni misto. Bylo to romantycke. Ležet v ba zenu, chlastat bladymery nebo džin s tonykem, hulit u teho travu a pak se jit vyhřivat ku krbu. Přes noc zme všecek chlast z vuzka vypili. Ale co jineho by tež od nas ten vuzek plny chlastu mohl čekat, že? Nečekal snad, že si před nim sedneme na dupu a budeme se před nim zbožně modlit, že ne?
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277189