nebo když by se mu tam šprajcnul vuzek z Priora a on by ho nemoh dostat ven. To je prostě taxikařova nočni murka. Mohli zme vuzek zahodit a chlast narvat do kufra, ale vuzka zme se nechtěli zbavit, bo zme za něho dali pětikilo. O prachy ani tak nešlo, ale babě v prodejně zme vysvětlili, že to je nejkrasnějši vuzek na světě a že si ho od ni kupujeme z lasky. Tuž bylo jasne, že kdybyzme ho fčil nechali kusek od prodejny, tak by se to te nebohe děvuchy mohlo dotknut, měla by trauma a to zme fakt nechtěli. Tak zme nakonec zvolili tramvajku, s pomoci řidiča a ces tujicich uspěšně vyzvedli vuzek plny chlastu nahoru na plošinu, a uspěšně zme ho v Hrabuvce zas dostali z plošiny dule, bo zme valili ku Dejvovi, kery měl kvar tyr nedaleko od Včelina. Dejv, kery byl zaměstnancem byťaku, měl nadherny kvartyr v nejvyššim patře typic keho hrabuvkovskeho cihloveho baraka, takže se tam postupně vytvořil take vymoženosti, jako byl bazen, kery si postavil v ložnici, nebo krb v obyvaku, z kereho akurat provalil ďuru tam, kde kdysik byval funkčni komin, aby kuř nemusel jit z krba přes obyvačku a okna ven. Bylo to idealni misto. Bylo to romantycke. Ležet v ba zenu, chlastat bladymery nebo džin s tonykem, hulit u teho travu a pak se jit vyhřivat ku krbu. Přes noc zme všecek chlast z vuzka vypili. Ale co jineho by tež od nas ten vuzek plny chlastu mohl čekat, že? Nečekal snad, že si před nim sedneme na dupu a budeme se před nim zbožně modlit, že ne?
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277189
Rano, jak už to u kavarenskych povaleču byva, zme zaspali. Ale jak člověk je pod tlakem, funguje rychle. Zehnali zme taxikařa, narvali se přes jeho kecy o opil cach do vnitřku a valili na letiště. Taxikař nas na Moš nově vyklopil čtvrt hodiny před oficialnim odletem letu do Prahy. Bylo to o držku. Letenky byly sice kupene, ale my nervozni, bo zme nikdy v takem divnem prostředku jako je letadlo neseděli. Ale neměli zme co ztratit. Všeci cestujici už byli v letadle. Letištni ostraha byla protivna jak třiska v dupě, když zme se přes ňu pokušali dostat bez palubnich vstupenek do letadla. Museli zme zpatky na přepažku nechat se vystavit jake sik palubni papirky s mistenkama. Baba za okynkem ČSA by možna nebyla taka neustupna, kdyby Helmut nezapomněl doma občanku. Bez ni mu baba v okynku Českych ajrolinek fakt nechtěla vydat zakupene listky do letadla. „Co vy si tady kura myslite? Vite kdo ja sem? Před sebu mate manažera jedne z nejslavnějšich kapel, kera jede do Prahy robit předskokany Dyparplam a vy mě nechcete pustit?“ řval Helmut na nebohu babu. „Kaj ste cosik podobneho viděla, že bych třeba ve vlaku do Praglu měl vytahovat občanku? Když to ide ve vlaku bez občanky, musi to jit aji v letadle, kere rozhodně neni větši jak ten špinavy vlak, kery se hupe na rezavych kolejach a ma honosne jmeno Ostravska střela!“ Alkoholovy oder okolo něho fakt daval najevo, že by jeho muzikantska identyta mohla byt pravdiva a mezi narodni skandal si tenkrat těsně po převratu ani poli cajti, ani obyčejne uřednice nemohli dovolit. To neni
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277189
jak dneska, kdy su všeci schopni vas buzerovat, že vam pipaju buty nebo pasek. Tuž baba ještě chvilu pyskovala, ale drobna pozornost z Helmutovy štědre kapsy prolomila ledy. Dejv vlezl do take te protiteroristycke brany, kera udr žuje teroristy všeckych zemi v klidu, aby sebu do letadel nebrali kalašnikovy, erpegečka a jine hračky pro dospěle chlopy. Ovšem brana začala hukat jak kdyby pronašal německy pancerfaust, kery vykopal strykovi na zahradě. Ochranka ho poslala zpatky. Dejv, dva metry vysoky chlop, vytahnul z jedne kapsy plastovu kinofilmovu krabičku s travu, z druhe kovovu verzatylku, keru použival misto šlukovky, obě ruky zvednul nad hlavu a tym padem aji nad hvizdajici branu a bez problemu prošel, alarm se neozval. Policajt se na něho usmal a kyvnul mu směrem k vychodu. Krasna doba. To byl ten svobodny čas, kdy lidi ještě nebyli buze rovani za to, že si beru sodovku a chleba s řizkem do letadla. Nemuseli se zuvat, ani poskytovat otisky svojich prstu, nemuseli se podrobovat otvirani svojich baťužku a vylivani skleniček s šamponem, masažnim gelem nebo obyčejnym novičokem. Když si představim, jake buzeraci su podrobene miliar dy občanu světa enem proto, že jakysik anglicky buze rant vyhodnotil, že v deci napoja se može skryvat smr telne nebezpeči pro lidstvo a od te doby vas buzeruju při každe navštěvě nadraži, keremu se řika letiště, tak je mi zle, co si všecko nechame libit. Ale to by zas byl uplně jiny přiběh.
100 Ukázka elektronické knihy