98
/
Dìtská klinická psychologie
CNS (vèetnì obnovy po kozených struktur), nebo ke zmìnám funkèním. Pøi funkèní úpravì jsou vytváøena nová alternativní neuronální spojení, funkce mù e být novì vybudována s vyu itím jiných, nepo kozených modulù . Pøirozená plasticita má v ak i v útlém vìku své hranice. Klinický nález pøitom u dìtí nekoreluje s velikostí èasné léze, ale i v pøípadì velmi rozsáhlých mozkových lézí se dítì mù e vyvíjet bez známek vìt ího posti ení, a naopak nìkteré velmi drobné léze mohou vést k tì kému defektu; také lokalizace léze je v dìtství ménì významná. Napøíklad po kození levé hemisféry v èasném vìku obvykle nevede k tak záva nému posti ení øeèi jako u dospìlých, proto e jiné èásti mozku mohou v èasných vývojových obdobích pøejímat funkci øeèových center. Uvádìny jsou i kazuistiky dìtí, u nich se øeè i po úplné levostranné hemisferectomii rozvíjela bez nápadností a celkový intelekt byl v rámci normy. U dospìlých vede posti ení levé hemisféry typicky k poruchám øeèi, verbální inteligence, bezprostøední pamìti a abstraktního my lení, posti ení pravé hemisféry pak k oslabení neverbálních intelektových výkonù, pamìti pro neverbální materiál a k poruchám percepènì-motorických funkcí. U dìtí je tento trend jen zhruba naznaèen a projevy po kození nebývají zdaleka tak jednoznaèné. U levohemisférové léze, pokud do lo k posti ení pøed 5. rokem vìku, nemusí být nutnì sní ena verbální inteligence, i kdy nìkdy bývá stí eno osvojování nových slov a dochází èastìji k rozvoji specifických poruch uèení (dyslexie). Souèasnì v ak velmi èasto dochází k naru ení funkcí pravohemisférových, pravá hemisféra pøebírá øeèové funkce na úkor neverbálního zpracování. Oslabení neverbálních schopností je pak stejnì èasté u lokalizovaných lézí pravo- i levohemisférových. Existuje v ak øada kognitivních funkcí, u nich se plasticita uplatòuje jen v minimální míøe to se týká pøedev ím funkcí, které se vývojovì uplatòují od nejútlej ího vìku a mají pøedem pøipravenou specifickou architekturu CNS, která omezuje mo né variace dal ího vývoje. Pøíkladem takové funkce je napøíklad poznávání oblièejù lidí; projevy poruchy jsou pak u dìtí i dospìlých prakticky shodné. Plasticita je pøedev ím reakcí na zøetelné místní po kození struktury, proto je také zaznamenán tzv. paradoxní efekt, kdy korelace míry funkèního posti ení s rozsahem léze má tvar køivky písmene U nejmen í následky mají støednì velké lokalizované léze. Zøejmì i proto se u difúzních posti ení CNS (napø. u encefalitid a meningitid) mù e plasticita uplatnit jen v malé míøe a vývojová prognóza je pak tím hor í, èím døíve v prùbìhu ivota k onemocnìní do lo, a s vìkem a ji dosa enou úrovní dovedností tedy vliv posti ení klesá. Zmínìná plasticita se tedy uplatòuje pøedev ím u strukturálních lézí, ale neprojeví se tam, kde se jedná o poruchy vývojové, tj. tam, kde nedo lo k po kození, ale mozková struktura byla od poèátku abnormním zpùsobem zalo ena (napø. u vývojových dysfázií, specifických poruch uèení apod.). Vztah vìku dítìte a organického posti ení je významný je tì z dal ího hlediska, jde o otázku, v kterém období vývoje se posti ení CNS klinicky projeví: Øada poruch se samozøejmì projeví ihned a porucha je v podstatì trvalá, i kdy mù e být postupnì alespoò èásteènì kompenzována. Existují v ak i pøípady, kdy se posti ení CNS neprojeví ihned, ale a tehdy, kdy vývoj dospìje na úroveò, na ní se dané kognitivní funkce aktualizují tak je tomu napø. typicky v pøípadì specifických poruch uèení. Mù e to platit ale i u nìkterých pøípadù vá nìj ího posti ení: napø. v pøípadì èasto uvádìné stagnace vývoje mezi 1. a 2. rokem ivota se nìkdy skuteènì jedná o vývojovou stagnaci èi regres podmínìný napø. metabolickým onemocnìním nebo nìjakým
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277177