KELLY HUNTEROVÁ
Svým způsobem skromné, přesto dráždivé. Přehodila plášť přes opěradlo nejbližší židle a natočila se k němu obličejem. „Tomuhle vy říkáte neformální oblečení?“ zeptal se jí. „Ano. Vy také máte na sobě na míru šitý oblek, hodinky za padesát tisíc dolarů a jediný váš neformální prvek je rozepnutý horní knoflíček u košile a povolená kravata.“ Zvedla tázavě obočí. „Očekával jste snad, že přijdu v šortkách?“ „Jsem si zatraceně jistý, že ty hodinky nestály padesát tisíc dolarů, když je můj dědeček koupil,“ řekl monotónně. „Ale jinak máte pravdu. Vypadáte nádherně.“ Vždycky vypadala nádherně, bez ohledu na to, co měla na sobě. Už by na to měl být zvyklý. „Vím, že váš zájem o historické šaty a oblečení má své limity,“ řekla a otočila se k oblečení na stojanu. „Ale dovolila jsem si pár jich vzít s sebou, abych vám je ukázala a něco vám k nim řekla. Budou patřit do sbírky šatů, které bych ráda vzala na turné po různých místech, pokud mi to schválíte.“ Což znělo moc dobře a nevinně, ale on už si ten návrh přečetl – všech padesát stran včetně příloh – a těmi různými místy myslela nevěstince. Augustus chtěl něco říct, jenže ona se k němu otočila zády, a tím odvedla jeho pozornost k výšivce ve tvaru draka, která jí prosvítala látkou šatů na zádech. Mezi výšivkou zůstával prostor pro holá místa, kde byla vidět jen snědá pokožka. Snad sama nebesa musela vytvořit takovou krásu. Zelené boty na vysokých podpatcích dokonale ladily s nejvýraznějšími místy na drakovi. „Dala byste si něco k pití?“ zeptal se, aby nemusel dál pokračovat v tématu, které nastolila ona. Jakýkoliv pohyb byl vítaný. Pohyb znamenal, že mu drak zmizí z dohledu. Servírovací stolek byl plný nejrůznějších nápojů. „Víno?“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277144