LYNNE GRAHAMOVÁ
že žádné zásady nemá, a už vůbec ne, pokud jde o upřímnost a spolehlivost. Winnie neměla chuť na alkohol, ale přijala od Eróta skleničku vína, protože měla žízeň. Pokud jí tím nabízel olivovou ratolest zdvořilosti, chtěla ji přijmout. Znovu byla napjatá jako luk, ale napila se. „Když jsem ti navrhl, že se vezmeme, myslel jsem to doopravdy,“ začal Erós klidným hlasem, třebaže se u toho mračil. „Nebyl v tom žádný podvod ani lež. Chtěl jsem ti být manželem a otcem svému synovi a chtěl jsem obě role plnit co nejlépe.“ Winnie se zhluboka nadechla, až se jí zatočila hlava, když jí chladný slaný vzduch naplnil plíce. Narovnala se v ramenou, oči jí zazářily vzteky. „Takhle se mnou nemluv, když jsi vyhrožoval mým sestrám, že je budeš tahat po soudech!“ „To tě neopravňuje k tomu, abys šla do kostela a přísahala před bohem věrnost, když jsi ji stejně neměla v úmyslu dodržet,“ oponoval jí Erós nenávistně. „To bylo špatné!“ „Tvoje hrozby byly stejně špatné.“ Winnie zrudly tváře. „Nemohla jsem riskovat, že ponížíš moje sestry! A nemohla jsem riskovat, že přijdu o syna, tak se neopovažuj mi říkat, že jsi něco myslel doopravdy! Nedal jsi mi na výběr!“ „Zvolil jsem, co bylo nejlepší pro nás tři, a především pro Teddyho. Pro tebe nikdy není na prvním místě on,“ odsoudil ji Erós. „Kdyby byl, nebyla bys mi ho zatajila.“ „Vážně ne?“ vydechla Winnie a zlobila se, že sotva dokázala dýchat. Těsný korzet jí náhle svíral hrudník. „Ty jsi skvělý příklad pro malého chlapce, viď? Ženatý muž, který si za zády manželky začne 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277031
VILA NA POBŘEŽÍ
se svou zaměstnankyní? Opravdu myslíš, že jsi otec, jakého jsem si pro svoje dítě představovala?“ „To možná ne, ale jsem jeho otec a mám svoje práva,“ připomněl jí nelítostně. „Práva a zodpovědnost, které ses rozhodla odmítnout a ignorovala jsi mě.“ Winnie sevřela pevněji skleničku, přestala se ovládat, prošla kolem něj a vrátila se do domu. „O tomhle jsme už mluvili. Je zbytečné se k tomu vracet!“ prohlásila. „Vzal jsem si tě v dobré víře. Nechtěl jsem ani podepsat předsvatební smlouvu. Proč? Byl jsem blázen a věřil ti.“ Bez dechu a zrudlá vzala Winnie do ruky láhev vína a znovu si nalila. „Tak jsi blázen,“ řekla mu v obraně, protože když už vyhrál nejdůležitější bitvu, chtěla mu vrátit aspoň část. Erós zuřil. Klidná, důvěřivá, naivní malá Winnie existovala zřejmě jenom v jeho představách, byla spíš romantickou fikcí než skutečností. „Neboj se, už nebudu,“ ujistil ji. „Mám manželku a syna doma, tam, kde je chci mít.“ „A vzejde z toho pro tebe něco dobrého?“ otázala se Winnie, když si svlažila rty dalším vínem. „Nehodlám být tvojí ženou v žádném ohledu.“ Erós jí věnoval nadřazený úsměv, protože si připomněl, jak nevěsta v jeho náruči ochabla, pouhou hodinu předtím, než od něj odešla. V některých věcech dokáže Winnie lhát, ale ne ve své horoucí touze. Když se v myšlenkách vrátil zpátky, uvědomil si její nervozitu, kterou mylně přičítal ostýchavosti. Trochu se změnila. Byla teď tvrdší, naučila se mu odporovat a odmítala sklonit hlavu a přiznat 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277031
LYNNE GRAHAMOVÁ
porážku. Ale v hloubi duše po mně stále touží stejně jako já po ní, řekl si, pořád je to moje Winnie, a na tom jediném mi záleží. Winnie se z toho úsměvu zatočila hlava. Zamrkala. Sevřelo se jí hrdlo, protože si uvědomila, že by se měla bránit. Ale hlava i srdce jí říkaly, že se zachovala špatně. Odpovídat na zlo zlem dobro nikdy nepřinese. Dědečkovy machinace a touha po pomstě všechno zkomplikovaly. Ale Teddy pro ni je na prvním místě, protože souhlasila s tím, aby se se svým otcem stýkal. Manželství bylo nicméně příliš závažným krokem, příliš důvěrným a ponižujícím, který ji zbavil nezávislosti a hrdosti, kterou se tolik snažila znovu získat už od Teddyho narození. Dědeček jí spolu s Erótem roztrhal život na kusy. A co hůř, Erós jí už jednou ublížil, a to nehodlala znovu riskovat. Samozřejmě, že se bude chovat k otci svého dítěte slušně. Ale nemůže se k němu chovat jako k manželovi, ani mu věřit, teď, když pochopila, že si ji vzal jenom kvůli Teddymu. „Vzala sis mě rozhodnutá připravit mě o manželství i o syna,“ pokračoval Erós ve výčitkách. „Co na to řekneš?“ Winnie dopila víno a položila prázdnou sklenku na bar, než se otočila a prostě od něj odešla. „Winnie!“ zavolal Erós zlostně. Winnie se zarazila. „Víš, nenávidím svoje jméno. Rodiče ho zkrátili z Winifred na Winnie a teď už se mi nelíbí ani to,“ oznámila mu suše. „Připadá mi to jako jméno pro koně –“ „Thee mou…“ vyslovil Erós a Winnie se k němu váhavě otočila. „Co to povídáš?“ 100 Ukázka elektronické knihy