NAIMA SIMONEOVÁ
zaplatí benzín. Ten můj detektiv mi totiž zjistil i to, kolik si tam vyděláváš,“ dodal ještě. „Na práci pokladní není nic špatného. Je to poctivá práce jako každá jiná,“ pronesla bojovně. „To je zcela jistě pravda,“ souhlasil a naklonil hlavu do strany. „Ale k čemu ji potřebuješ, Isobel. Jestli něco chceš, proč za mnou jednoduše nepřijdeš a neřekneš si?“ Jeho zjevné dotčení i zmatek a nepochopení uhladily záhyby jejího hněvu. Jak mu to jen vysvětlit? Když mu zemřeli rodiče, ujali se ho sice Wellsovi, ale nikdy na nich nebyl zcela závislý. Ne, když na něj čekalo zděděné miliardové impérium. Ne, když měl po rodičích domy rozeseté po celé zemi a bankovní účty přetékající penězi. Nikdy nepoznal tu stravující bezmocnost pramenící z vědomí, že je zcela závislý na něčí štědrosti… či naopak jejím naprostém nedostatku. Tohle se až příliš dobře naučila s Gagem. I tehdy pracovala, ale Gage byl ten, kdo s jejich penězi nakládal, i když mu chyběl i ten nejmenší náznak finanční odpovědnosti. A později, to už mu jeho rodiče začali dávat po straně kapesné, jí nic neřekl a ona musela prakticky žadonit o peníze na ty nejzákladnější potřeby i pleny pro Aidena. Když potom zemřel, přísahala si, že už nikdy nebude žádnému muži vydána takto na milost a nemilost. I když ji práce v supermarketu ochuzuje o čas, který by mohla trávit s Aidenem, nesmí před touto obětí couvnout. Ušetřené peníze ji pomohou v době, až se Darius probudí ze svého snu a dospěje k závěru, že dál už nikomu charitu dělat nebude. Je především matka a dobrá matka pro své dítě udělá vše, co je potřeba. „Zkus mi to trochu přiblížit, Isobel, protože ti opravdu nerozumím. Máš svůj domov, neplatíš žádné účty, můžeš používat i moje auta, pokud bys tedy 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277025
VDOVA PO PŘÍTELI
nebyla tak zatraceně hrdá a jedno si konečně vybrala –“ Zavrtěla rezolutně hlavou. „Tak to ovšem není,“ opravila ho smutně a cítila, jak v ní pomalu roste pocit marnosti. „To ty máš domov. To ty máš auta. Tvoje peníze platí účty. Nic z toho mi nepatří. A nebude, ani když si řekneme ano. A když mě nakonec vyhodíš, nic z toho si nebudu moct vzít s sebou. Protože na to jednoduše nemám nárok. A ty mě můžeš vyhodit kdykoli si jenom zamaneš, při prvním hříchu, který mi ty nebo tvoje rodina připíšete zase na účet. Zůstala bych i se synem zcela bez peněz na ulici jako bezdomovec. Ne,“ zavrtěla rezolutně hlavou. „Tohle nikdy nepřipustím.“ Díval se na ni a oči mu potemněly šokem. Když konečně otevřel rty, slova, která z nich splynula, měla razanci rány z děla. „Tohle bych tobě ani Aidenovi nikdy neudělal,“ vypravil ze sebe s vážností posvátné přísahy. Až na to, že až příliš dobře věděla, jak snadno lze takový slib porušit. „Je mi jasné, že opravdu věříš, že bys nic takového nikdy neudělal, ale lidé se mění, jejich názory se mění, jejich city se mění,“ dodala ještě měkce a najednou měla dojem, jako by na ni dosedlo tunové závaží. Povzdychla si a unaveně se na něj podívala. „Skončili jsme? Ráda bych se vrátila k Aidenovi.“ „Ne,“ odmítl neústupně. „Protože mi nevěříš.“ „Víš, že jsem se chtěla vrátit na vysokou?“ zeptala se ho měkce a pokračovala, aniž by čekala na odpověď. „Jestli v životě něčeho lituju, pak toho, že jsem nechala školu. Kdybych zůstala, byla bych první v rodině s titulem. Byl to můj sen, ale když jsem o tom mluvila s Gagem, přesvědčil mě, abych s návratem počkala, než se narodí Aiden. Tenkrát jsem si myslela, jak je to od něj sladké, že chce, abychom byli co nejvíc spolu, a tak jsem souhlasila. Pak se Aiden 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS277025
NAIMA SIMONEOVÁ
narodil a o nějakém návratu už nemohla být ani řeč. Rodiče mu vzali rentu, musela jsem do práce, najednou jsem pracovala na plný úvazek a k tomu jsem byla ještě máma…“ Pokrčila rameny. „Školu bych za takových podmínek nezvládla, ale nikdy jsem nepřestala doufat, že se tam jednou vrátím a získám diplom i kariéru, po které toužím. A až Aiden trochu vyroste, předvedu mu, že když člověk opravdu chce, dokáže bez ohledu na těžkosti, které mu život staví do cesty, všechno, po čem touží.“ Přejížděla si dlaněmi nahoru a dolů po pažích, dívala se prosklenou stěnou na obří bazén venku a připadala si jako by tu před ním stála úplně nahá. „A Gage ten tvůj sen podporoval?“ zeptal se. Ani se neotočila, aby neviděl bolest a hněv, které už nedokázala skrývat. Darius přece nechce slyšet pravdu. Není na ni připravený. A i kdyby mu ji řekla, stejně by jí neuvěřil. Univerzita, peníze na školné, to všechno jsou v jeho a Gageově světě věci, které jsou prostě dané. Nikdy by nepochopil, že jeho nejlepší kamarád nikdy nepřipustil, aby na ně měla nárok i jeho žena. „Gage měl na svou ženu velmi specifické požadavky,“ zašeptala tiše. „Chtěl ženu, jako byla jeho matka. Takovou, která se o něj bude bez ustání starat, učiní ho středem svého světa a obětuje mu celý svůj život. Bez ohledu na vlastní přání či tužby.“ Hlavou se jí v rychlém sledu promítly neradostné vzpomínky a ona je rychle potlačila zpět do hlubin paměti, kde jí nemohou škodit a připomínat temné období, kdy byla tak bezbranná a bezmocná. V místnosti se rozhostilo ticho a Isobel by přísahala, že úplně cítí, jak z Daria sálá nepochopení, jak se odmítá smířit s tím, co slyší. „Jestli je ale to, co říkáš, pravda, jak –“ Předpokládala, že jí neuvěří, ale nebyla připravená na bolest, kterou jí jeho nedůvěra způsobí. Bylo to, 100 Ukázka elektronické knihy