kelly moran • osud ové setkání
Sklonil se a polaskal Avery hebkou kůži pod uchem, vzrušený, ale v dostatečném odstupu, aby ji neobtěžoval. Byl obklopen, prostoupen její ovocnou vůní, potýkal se s nutkáním zlíbat jí krk, aby zjistil, jestli chutná stejně sladce. Zůstala nehybná, neucukla ani se nepřiblížila. Bral to jako dobré znamení. „Nezeptala ses, proč mi nevadí o pátečních večerech hlídat tvou dcerku,“ zašeptal jí do ucha. Zachvěla se a Cade se spokojeně zazubil. Jo, vyvíjí se to dobře. Na rozdíl od večera, kdy ji vezl domů ze Shooters, je už připravená k polibku. „Tohle není dobrý nápad, Cade,“ zašeptala rozrušeně hlasem, v němž nezůstalo nic z obvyklého klidu. Cítil, jak se vytrácí jeho vyrovnanost. „Dobré nápady jsou zřídkakdy zábavné,“ namítl a okamžitě poznal, že tohle říkat neměl, protože se k němu otočila, znovu napjatá, obezřelá a nepřístupná. Nepatřila k ženám, které se chtějí aspoň na chvíli pobavit, přestože… Hrome, neznal nikoho, kdo by víc než ona potřeboval nějaké to povyražení. Jenže v tu chvíli ani jemu nešlo o legraci. Ani na vteřinu si nemyslel, že tu jde o lehkovážné hrátky. „Jsi můj šéf a o nějaký románek nemám zájem.“ Jo, obklopila se ochrannou zdí. Obvykle tohle respektoval, koneckonců i on měl své vnitřní hradby. Opřel se rukama o linku tak, že ji uvěznil mezi pažemi, a pronikl o krok hlouběji do jejího gravitačního pole. „Románek si nekoupíš, nenaplánuješ. Tyhle věci se jednoduše dějí.“ Jako třeba teď. „Pořád jsi můj šéf. Tuhle práci potřebuju, abych nemusela sahat na Haileyin svěřenský fond. Lidi si budou myslet… Není to dobrý nápad.“ Lidi ať si myslí, co chtějí, co na tom? A její práce není ohrožena. „Tak co kdybychom nechali všechno, jak je, do98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276898