7
Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy stárnutí a vytvoření společných priorit. Základním rámcem Národního akčního plánu je zajištění ochrany lidských práv seniorů.
7.2.5 Národní akční plán prevence dětských úrazů Cílem Národního akčního plánu prevence dětských úrazů je maximální snížení dětské úmrtnosti v důsledku úrazů a snížení četnosti závažných úrazů s trvalými následky.
7.2.6 Národní akční plán na zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce Cílem je zvýšit proočkovanost proti sezónní chřipce pomocí edukačních kampaní o významu očkování proti sezónní chřipce pro zdravotnické pracovníky, studenty zdravotnických škol a pro laickou veřejnost a dosáhnout co nejdříve 75% proočkovanosti proti chřipce u populace starší 65 let, u osob se zdravotním postižením a chronicky nemocných.
7.2.7 Akční plán realizace Národní strategie protidrogové politiky pro oblast nelegálních návykových látek Mezi priority akčního plánu patří snížit míru konzumace návykových látek mezi dětmi a mládeží, zaměřit se na vysokou míru problémového užívání pervitinu, opiátů a konopných látek mládeží a zvýšit dostupnost specializované adiktologické péče.
7.2.8 Národní program řešení problematiky HIV/AIDS Dokument definuje aktivity v oblasti prevence, diagnostiky, léčby, péče a podpory osobám žijícím s HIV/AIDS. Zahrnuje aktivity vládních a nevládních organizací na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni.
7.2.9 Národní strategie bezpečnosti silničního provozu a její akční plán Dokumenty se věnují bezpečné pozemní komunikaci, bezpečným dopravním prostředkům a bezpečnému chování účastníků provozu, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276895
Zdravotní politika a strategie podpory veřejného zdraví v České republice
7
tedy aktivitám, jejichž realizace povede ke snížení počtu těžce zraněných a usmrcených osob v silničním provozu na úroveň průměru zemí EU27.
7.2.10 Zdraví 2030 Strategie Zdraví 2020 byla vládou přijata v roce 2014 a její závěrečná evaluace se stala podkladem pro formulaci nového strategického dokumentu a nového programové období politiky soudržnosti EU. Nový strategický rámec Zdraví 2030 obsahuje výčet priorit MZ formulovaných na základě provedené analýzy a s ohledem na aktuální potřeby a výzvu pro změnu postojů české populace v odpovědnosti za vlastní zdraví. Strategický rámec ČR 2030 byl přijat vládou ČR 19. 4. 2017 (usnesení vlády č. 292/2017), která určila základní zastřešující cíl pro oblast zdravotnictví: „Zdraví všech skupin obyvatel se zlepšuje.“ ■■Zvyšuje se délka života ve zdraví u všech skupin obyvatel České republiky. ■■Snižují se vlivy způsobující nerovnosti v oblasti zdraví. ■■Systém veřejného zdravotnictví je stabilní a současně se rozvíjí odpovídající profesní struktura. Věkový průměr lékařského personálu se snižuje a zlepšuje se ohodnocení všech pracovníků ve zdravotnictví. ■■Zdravý životní styl je podporován prostřednictvím vyšších veřejných výdajů s důrazem na primární prevenci nemocí a podporu zdraví v průběhu celého života. ■■Snižuje se konzumace návykových látek i zátěž obyvatel zdravotně rizikovými látkami a hlukem prostřednictvím lepší kvality životního prostředí. V mezinárodním kontextu byla pro tvorbu strategického rámce Zdraví 2030 výchozím dokumentem především Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj, ze které vychází i zásadní dokument OSN – Cíle udržitelného rozvoje (SDGs). Pro oblast zdravotnictví je určující cíl č. 3: „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku.“ Na strategický rámec Zdraví 2030 navazuje 7 implementačních plánů, které představují jeho hlavní prováděcí dokumenty a jejichž obsah respektuje specifické cíle Zdraví 2030 a zároveň priority MZ pro následující programové období EU fondů. Filozofií dokumentu je, že zdravotní stav obyvatelstva představuje základní podmínku rozvoje společnos99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276895
7
Veřejné zdravotnictví a výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy ti, ekonomiky i jednotlivce. Zvýšením včasného záchytu závažných onemocnění, které s sebou nese zkrácení léčby, a zvýšením naděje na přežití a následný kvalitní život by mohl systém veřejného zdravotnictví ušetřit ročně až miliardy. Zdravotní péče je a v budoucnu bude stále více charakterizována řadou determinujících faktorů a potřeb. Jednoznačně nejvýznamnějším faktorem je stárnutí české populace. Demografické predikce ukazují, že v následujících 30 letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších 60 let. Dopad stárnutí již dnes představuje nejen pro ČR, ale také pro další členské státy EU kapacitní výzvu pro poskytování dlouhodobé péče, která však v současnosti není připravena takové zvýšení poptávky absorbovat.
Strategické cíle Zdraví 2030
■■Strategický cíl č. 1: Zlepšení zdravotního stavu populace ■■Strategický cíl č. 2: Optimalizace zdravotnického systému ■■Strategický cíl č. 3: Podpora vědy a výzkumu
Mezi priority aktivit dokumentu Zdraví 2030 patří sdružení praxí primární a sekundární prevence nemocí, zvyšování zdravotní gramotnosti a odpovědnosti občanů k vlastnímu zdraví, podpora center prevence v páteřních nemocnicích, realizace programů zvyšujících zdravotní gramotnost, implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče, reforma péče o duševní zdraví, deinstitucionalizace a destigmatizace v péči o duševní zdraví, zajištění a infrastruktura zdravotně sociální péče, personální stabilizace resortu zdravotnictví, zapojení vědy a výzkumu do řešení prioritních úkolů zdravotnictví, inovativní preventivní, diagnostické a terapeutické postupy, posílení zdraví prostřednictvím zvýšení kompetencí široké veřejnosti či definovaných populačních skupin pomocí příznivého ovlivnění behaviorálních faktorů zdraví (správná výživa, stravovací návyky, pohybová aktivita, sedavý způsob života), včetně aktivit zaměřených na zlepšování těchto determinant, prevence užívání návykových látek, nadměrné konzumace alkoholu a kouření, prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění, včetně podpory očkování a snižování antimikrobiální rezistence, snížení environmentálních rizik, jakými jsou například chemické látky či nadměrná hluková zátěž, včetně podpory aktivit zaměřených na zlepšování kvality životního prostředí. K dalším cílům patří: snižování nerovností ve zdraví, realizace programů podpory zdraví se zaměřením na determinanty zdraví a zdravý 100
Ukázka elektronické knihy