1 5
Demence – nefarmakologické aktivizační postupy
Pro člověka je domov obyčejně místo, které mu poskytuje pocit bezpečí, místo, které pozitivně reflektuje významné úlohy z minulosti člověka a usnadňuje mu využívání všech zachovaných schopností (Zgola, 2003). Pro nemocného je nejlepší, může-li zůstat ve známém prostředí a mezi lidmi, na které je zvyklý. Výsledkem má být přiměřeně stimulující prostředí, pohodlí a bezpečí (Franková, 2011). Prostorové řešení domova pro lidi s demencí musí zvážit tři základní oblasti: faktory, které budou pomáhat k zachování funkcí, faktory, které budou mít vliv na bezpečí nemocných, a faktory na podporu jejich emocionální zdraví. Při zvažování domácího prostředí je také nutné věnovat pozornost i potřebám pečovatelů (Zgola, 2003). Prostředí může mít na zachování funkčních schopností významný vliv. Pomáhá nemocnému využívat jeho zachované schopnosti, přizpůsobuje se jeho neschopnosti a poskytuje mu možnost uspokojovat své individuální potřeby. Známé předměty mohou fungování usnadnit, naopak nové moderní předměty ho mohou zkomplikovat nebo znemožnit. Fungování nemocnému s demencí lze usnadnit i přizpůsobením prostředí jeho osobě. Mezi zachované schopnosti u nemocných s demencí patří nejčastěji staré, celoživotním učením silně zafixované pohybové vzorce. Spouštěčem těchto starých vzorců chování jsou známé předměty v prostředí – hodiny s ručičkami místo jejich digitální verze, klasický telefon s číselníkem místo telefonu s tónovou volbou apod. Mnoho problematických projevů v chování nemocného je výsledkem poruchy vnímání a úsudku. Nejlépe můžeme takovým problémům zabránit tím, že zjednodušíme prostředí a odstraníme matoucí nebo zavádějící předměty. Dalším charakteristickým znakem napomáhajícího prostředí je zajištění možnosti uspokojit individuální potřeby nemocného, zejména potřebu chodit, přemisťovat se, dát volný průběh silným emocím a mít dostatek senzorických podnětů. Prostředí domova je ale také plné potenciálních rizik. Elektrické a plynové spotřebiče, nářadí, chemikálie používané v domácnosti – i ty mohou spustit známé vzorce chování, které jsou však v případě nemocného s poškozenou pamětí, chybným úsudkem a nekontrolovanou energií nebezpečné. Poruchy spánku jsou příčinou nočního neklidu nemocného člověka. A právě stálá ostražitost potřebná k zamezení různých nehod při nebezpečném bloumání je identifikována jako největší zdroj stresu pro pečovatele. Bezpečnostní opatření mohou ale u nemocného vyvolat agitované chování, které je podle Zgoly (2003) odpovědí na fyzické, sociální nebo emocionální potřeby. U pacientů s kognitivní poruchou jsou úrazy častou příčinou urychlení úbytku funkčních schopností, proto je důležité odstranit všechny nebez98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276894