„Do hajzlu.“ „Brodyho smrt navíc určitě pořádně otřese našimi investory v New Orleansu.“ Ozan šokovaně otevřel pusu: tenhle důsledek si dosud vůbec neuvědomil. „Kdybych tušil, co se stane,“ uvažoval nahlas Forrest, „mohl jsem počkat s kroky proti Mackieverovi. TeR už je to ale rozehrané.“ Ozan si lokl whisky a otřel si ústa. „Jestli je ta holka problém, můžu se o ni postarat. Za čtyřicet minut můžu být v Natchezu. A do zítřejšího poledne beze stopy zmizí z povrchu zemského. Nikdo ji nikdy nenajde. Bude to, jako by nikdy neexistovala.“ Forrest sice obdivoval Ozanovu iniciativu, zároveň si však musel přiznat, že ten muž rozhodně není žádný stratég. „Ne, nebude.“ „Jasně že bude. Kolik drogových dealerů jsem už předhodil aligátorům? Totéž můžu udělat i se starostou Cagem, a dokonce i s tím chlápkem z FBI, když na to přijde.“ „Tohle je jiné. Zmizí-li takoví ostře sledovaní lidé, začne celá záležitost bobtnat a nabývat stále větších a větších rozměrů, dokud nás definitivně nesemele. Kdybychom zabili natchezského starostu, vydavatelku místních novin nebo agenta FBI, měli bychom tady následujícího dne dalších minimálně deset federálních agentů. Zabij je všechny tři a budeme jich tu mít padesát. A nepřestanou s pátráním, dokud nás nedostanou. Ne… jediní, které v tuto chvíli můžeme beztrestně zabít, jsou doktor Cage a ranger Garrity. Ostatní jsou prakticky nedotknutelní.“ Míšenec si nervózně poposedl. „A co teda můžeme dělat? Vyčkávat a doufat, že to dobře dopadne?“ „ByQ se mi ta představa vůbec nezamlouvá, je to jedna z možností. Další je pak rychlý a tvrdý úder bez ohledu na následky – prostě taktika spálené země.“ „Neřekls právě, že jsou nedotknutelní?“ „Řekl jsem prakticky. Existuje jeden způsob, jak takový úder úspěšně provést. Potřebuješ k tomu obětního beránka. Zločin musí být zcela jednoznačný, mrtvoly všem na očích a totožnost vraha nesmí vzbuzovat sebemenší pochybnosti. Pak se to přejde, aniž by se v tom kdokoliv dál hrabal. Chápeš?“ „Jasně. Jako v případě Kennedyho, že jo?“ Forrest se usmál a přikývl. Fakt, že Ozan zmínil právě Kennedyho, ho pobavil. Přestože se toho míšenec v relativně krátkém čase stačil o Forrestových kšeftech dozvědět opravdu hodně, o nejskrytějších tajemstvích Dvojitých orlů neměl dosud ani ponětí. „Kdo by ale, sakra, mohl posloužit jako náš obětní beránek?“ zajímal se Ozan. „Skvěle by se na to hodili Brody s Reganem, ti jsou ovšem už po smrti.“ Forrestův úsměv se roztáhl od ucha k uchu. „Pořád můžou být obviněni ze všeho, co se událo do dnešní noci. Byl to koneckonců právě Brody, kdo 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276847
nařídil první útok na Henryho před redakcí Beaconu. A následně společně s Reganem Beacon vypálil. Federálové navíc určitě prokážou, že Brody stál za únosem Cage a Mastersové a rovněž že jeho poskoci zabili toho natchezského policajta. To vše pak přímo vybízí k domněnce, že Brody zřejmě poslal i toho ostřelovače, který měl dorazit Sextona v nemocnici, ale zabil místo něj nedopatřením jeho přítelkyni.“ Ozan se zakřenil. „Jo, to vybízí. Líbí se mi to. Nijak nám to ovšem nepomůže s těma ostatníma.“ „Ne. TeR ale přijde ta nejpůvabnější část. Na tyhle útoky máme k dispozici dva naprosto dokonalé obětní beránky. Lepší by nám nemohli vybrat ani v castingu.“ Ozan se zjevně nechytal. „O kom to mluvíš, šéfe?“ „O Snakeovi a Sonnym. Původních Dvojitých orlech. Posledních z těch rasistických šílenců.“ Míšenec zbledl jako stěna. „Děláš si ze mě srandu?“ „Chceme-li použít taktiku spálené země, nemáme na vybranou. Musíme federálům naservírovat někoho, kdo jim ty případy umožní rychle a bez sebemenších pochybností uzavřít.“ Ozanova tvář byla stále plná údivu a zděšení. „Myslíš to vážně, že jo?“ „To si piš! Poslouchej mě. Katrina nám nabídla šanci dostat se k něčemu opravdu velkému. Jeden nebo dva obchody s těmi chlápky, se kterými se teR stýkám, mi můžou přinést víc než všechny dosavadní Snakeovy a Billyho kšefty dohromady.“ Ozan pořád nevypadal příliš přesvědčeně. „Ale… jak bys mohl Snakea a Sonnyho potopit? Jakmile se dohmátnou, o co se snažíš, uzavřou dohodu s obžalobou a pošlou tě do cely smrti. A mě s tebou.“ Forrest zavrtěl hlavou. „Zkus mi trochu věřit, Alphonsi. Než si Snake stačí uvědomit, co doopravdy dělám, bude už příliš pozdě.“ „Asi bys mi to měl vysvětlit trochu podrobněji, šéfe. Pořád totiž mám pocit, že to nemůže klapnout.“ „Znáš Snakea. Jen stěží bys našel prchlivějšího blázna. Jakmile se doslechne, co se dnes v noci přihodilo a jak moc nás to všechny ohrožuje, zatouží po odplatě. A fakt, že posral ten útok na Henryho, ho v tom jen povzbudí. Souhlasíš?" „Jasně, to je celej Snake.“ „Fajn. Nuže, bude očekávat, že budu chtít, aby se držel zpátky – jako obvykle. To já však tentokrát neudělám, chápeš? Právě naopak. Řeknu mu, že v sázce je nyní tak mnoho, že zabití těch tří představuje naši jedinou naději. A že kromě něj neznám nikoho, kdo by to mohl provést.“ Ozan se ušklíbl. „Jo, na to se Snake určitě chytí.“ „A teR přijde ten zvrat. Jakmile Snake odvede svou práci, vypustíme informaci, která federály navede na jeho stopu – ne ale zase příliš blízko. Pochopitelně budeme vědět, kde se Snake ukrývá. Sonnyho rybářská chata 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276847
k tomu bude jako stvořená. Zapojíme do toho Snakea a Sonnyho… a možná ještě jednoho dalšího Orla. Já na Snakea jakožto jeho synovec budu veřejně apelovat, aby se dobrovolně přihlásil na policii. O čemž mu samozřejmě předem řeknu s tím, že je to jen komedie. Pak je však FBI zaměří a zažene do kouta.“ Ozan chápavě přikyvoval. „Dobrovolně se nabídnu, že půjdu do toho domu a se Snakem si promluvím. Jakmile se dostanu dovnitř, budu se to celé snažit trochu natáhnout – nakukám mu, že hledám způsob, jak mu pomoct z vězení, až ho tam zavřou. A když pak tím vším bude rozhozený a nebude si dávat pozor, tak ho zkrátka zlikviduju. A Sonnyho taky.“ Míšenec zamrkal; jinak však zůstal nehybný jako soška Indiána z obchodu s doutníky. „Chceš říct, že ho zabiješ?“ „Jo. Snakea i Sonnyho. I kohokoliv dalšího, kdo tam s nimi bude.“ Ozan ztěžka polkl. „Svého vlastního strýce?“ „Nemám na vybranou, Alphonsi. Tím, že budu ochoten zabít svého vlastního strýce, protože spáchal vraždu, si už navždy zajistím bezpečí. Budu očištěn krví, brachu. Něco takového je v tomhle státě hotové terno. Penězi k nezaplacení.“ „Nezapomínáš na něco?“ nadhodil Ozan se stále obezřetným výrazem ve tváři. „Co Billy? Myslíš, že tomu bude jen nečinně přihlížet? Že potom, co mu zabiješ tátu, bude dál držet jazyk za zuby?“ Forrest o svém bratranci v uplynulé hodině hodně přemýšlel. „To pochopitelně s jistotou říct nemůžu. Nicméně vím jedno: Billymu je jasné, jaký je jeho táta poděs. A poslední věc, po které by toužil, je jít zpátky do vězení. Pobyt v Rainfordu v osmdesátých letech jím otřásl natolik, že by si to už rozhodně nechtěl znovu zopakovat. Takže by mohl mlčet. Pokud mu to celé podám tím správným způsobem… Koneckonců, Snake se hřál na výsluní už dost dlouho. Je načase, aby se kormidla chopila naše generace.“ Ozan dopil svůj bourbon a opřel se do křesla. „No, je to teda dost odvážný plán, jen co je pravda.“ „Napadá tě snad nějaký jiný způsob, jak se těchhle lidí zbavit a neskončit přitom ve vězení?“ Skoro jakoby proti své vůli Ozan zakroutil hlavou. „Víš, že jsem svolný prakticky ke všemu, šéfe. Ale začít zabíjet vlastní rodinu… já nevím. Nebojíš se, že si tím rozhněváš bohy?“ Forrest se uchechtl. „Bohy? Ty by ses teR měl starat o jediného boha, Alphonsi, a tím je bůh války. A myslím, že víš, co říká.“ „Co?“ „Zabij je všechny. Bůh si je už roztřídí.“ Ozan se sice usmál, nicméně jeho úsměv působil poněkud vynuceně. Forresta jeho nerozhodnost šokovala. Skutky, které už Ozana viděl spáchat, svou brutalitou předčily i ty, jež zažil ve Vietnamu – včetně řádění těch 100
Ukázka elektronické knihy