„Do hajzlu.“ „Brodyho smrt navíc určitě pořádně otřese našimi investory v New Orleansu.“ Ozan šokovaně otevřel pusu: tenhle důsledek si dosud vůbec neuvědomil. „Kdybych tušil, co se stane,“ uvažoval nahlas Forrest, „mohl jsem počkat s kroky proti Mackieverovi. TeR už je to ale rozehrané.“ Ozan si lokl whisky a otřel si ústa. „Jestli je ta holka problém, můžu se o ni postarat. Za čtyřicet minut můžu být v Natchezu. A do zítřejšího poledne beze stopy zmizí z povrchu zemského. Nikdo ji nikdy nenajde. Bude to, jako by nikdy neexistovala.“ Forrest sice obdivoval Ozanovu iniciativu, zároveň si však musel přiznat, že ten muž rozhodně není žádný stratég. „Ne, nebude.“ „Jasně že bude. Kolik drogových dealerů jsem už předhodil aligátorům? Totéž můžu udělat i se starostou Cagem, a dokonce i s tím chlápkem z FBI, když na to přijde.“ „Tohle je jiné. Zmizí-li takoví ostře sledovaní lidé, začne celá záležitost bobtnat a nabývat stále větších a větších rozměrů, dokud nás definitivně nesemele. Kdybychom zabili natchezského starostu, vydavatelku místních novin nebo agenta FBI, měli bychom tady následujícího dne dalších minimálně deset federálních agentů. Zabij je všechny tři a budeme jich tu mít padesát. A nepřestanou s pátráním, dokud nás nedostanou. Ne… jediní, které v tuto chvíli můžeme beztrestně zabít, jsou doktor Cage a ranger Garrity. Ostatní jsou prakticky nedotknutelní.“ Míšenec si nervózně poposedl. „A co teda můžeme dělat? Vyčkávat a doufat, že to dobře dopadne?“ „ByQ se mi ta představa vůbec nezamlouvá, je to jedna z možností. Další je pak rychlý a tvrdý úder bez ohledu na následky – prostě taktika spálené země.“ „Neřekls právě, že jsou nedotknutelní?“ „Řekl jsem prakticky. Existuje jeden způsob, jak takový úder úspěšně provést. Potřebuješ k tomu obětního beránka. Zločin musí být zcela jednoznačný, mrtvoly všem na očích a totožnost vraha nesmí vzbuzovat sebemenší pochybnosti. Pak se to přejde, aniž by se v tom kdokoliv dál hrabal. Chápeš?“ „Jasně. Jako v případě Kennedyho, že jo?“ Forrest se usmál a přikývl. Fakt, že Ozan zmínil právě Kennedyho, ho pobavil. Přestože se toho míšenec v relativně krátkém čase stačil o Forrestových kšeftech dozvědět opravdu hodně, o nejskrytějších tajemstvích Dvojitých orlů neměl dosud ani ponětí. „Kdo by ale, sakra, mohl posloužit jako náš obětní beránek?“ zajímal se Ozan. „Skvěle by se na to hodili Brody s Reganem, ti jsou ovšem už po smrti.“ Forrestův úsměv se roztáhl od ucha k uchu. „Pořád můžou být obviněni ze všeho, co se událo do dnešní noci. Byl to koneckonců právě Brody, kdo 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276847