Lásky mezi samopaly (Ukázka, strana 99)

„Dobrý den,“ vytrhl ho ze zamyšlení ženský hlas. Byl to hlas příjemný. Místo malé obtloustlé kuchařky v letech, ženy s pachem po cibuli a česneku, jak si ji představoval, tu najednou stojí půvabná, asi dvacetiletá mladá žena ve vínově červených šatech. Tu číšníkovu poznámku o hodném děvčeti asi přeslechl. Vždyť už skoro spal… „Já jsem Julie, zdejší kuchařka,“ představuje se. Proč má Tomáš najednou pocit, jako by ji už dávno znal, jako by se už někde viděli? Rychle vstává a nabízí jí židli. „Jmenuji se Tomáš,“ sotva hlesl a užasle si ji prohlíží. „Copak? Je na mně něco špatnýho? Něco na šatech?“ znejistěla a začala se prohlížet. „Ne, právě naopak, jen jsem čekal někoho jiného.“ „Někoho jinýho? Ale kolega mně říkal… Tak jsem si myslela…“ koktá děvče a rudne v obličeji. „Ne, ne – tak to není, všechno je v naprostém pořádku, jenže ten kolega mi neřekl, že…“ „Probůh, co zase vyvedl?“ zhrozilo se děvče. Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276844