Reflexe a realita (Ukázka, strana 99)

Zajímavé však je, že po třiceti letech této politické změny je dost lidí, kteří jsou vývojem událostí zejména v posledních letech zklamáni. Dokonce i někteří aktéři sametové revoluce prý měli při cinkání klíči jiné představy o vytoužené svobodě, takže se vkrádá myšlenka, zda by se sametová revoluce neměla nazývat papírovou revolucí. Svádí k tomu skutečnost, že k předání moci ve státě došlo vlastně jenom podpisem nějakých smluv a personální změny se uskutečnily pouze na nejvyšších republikových postech. Za politická ani občanská příkoří nebyl nikdo potrestán, tajní agenti státní bezpečnosti přešli do sféry peněžnictví, a privatizace umožnila bleskové zbohatnutí bývalých funkcionářů, kteří jediní měli dost peněz. Lidu obecnému byla předhozena kuponová privatizace, která sice někomu nějaké peníze přinesla, ale jenom pár zasvěcenců z ní opravdu zbohatlo. Přitom zkušenosti z historie praví, že KAŽDÉ RYCHLÉ ZBOHATNUTÍ JE PODEZŘELÉ. Bývalí komunisté, mezi nimiž ovšem bylo i dost těch, kteří jenom byli „u komunistů“, se rozptýlili do celého politického spektra, což lze parafrázovat úvahou voliče „budu volit komunisty, jenom nevím v jaké politické straně“. To však neznamená, že všichni komunisté jsou špatní, Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276843