V šoku zvednu hlavu a podívám se na Mikea. „Ty? Proč bys to dělal?“ „Protože jsem hodnej kluk.“ „Nejsi. Sám jsi to řekl.“ „Teď jsi mě fakt ranil,“ předstírá zásah do srdce a padne zády na deku. Usměji se, když ho vidím, jaké dělá hlouposti. „Nemyslel jsem tím, že bys byl zlý, ale…“ zarazím se. Mám to říct nebo ne? „Dořekni tu větu,“ pobídne mě. „Působíš dojmem, že se staráš jen o sebe. Nemáš jediný důvod mi pomáhat a ty neděláš nic bezdůvodně.“ „Tak to je přesný,“ přikývne. „Nevidím důvod, proč si hrát na samaritána.“ „Proč mi tedy chceš pomáhat?“ „Nevím. Asi…“ „Hm?“ „Ale nic,“ mávne rukou. „Ptej se, jestli chceš.“ „Zeptal jsem se na otázku a ty jsi mi neodpověděl.“ „Tak přece jen máš po Evanovi. Už jsem myslel, že si nejste podobní v ničem.“ „V čem jsme stejní?“ „V té otravné tvrdohlavosti.“ „Ty seš také takový,“ vzteknu se. Jak může kritizovat něco, co má on sám? „Takže žádný otázky nemáš? Jak myslíš.“ Zamračím se na něj. Samozřejmě, že mám otázky a on to určitě ví. Uvažuji, jestli mám rezignovat a něco se dozvědět, nebo si udržet svůj postoj. Bohužel zvítězí ta zvědavost. „Vím, že při pasivní roli dochází k orgasmu díky stimulaci prostaty.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276791