delirium tremens. Ukázalo se, že dosud pil jednu a půl láhve whisky denně, k tomu nějaké víno a člověk s takovou spotřebou nemůže úplně přestat ze dne na den. Jeden z velkých rozdílů mezi Československem, z něhož jsem odcházela, a Anglií byly podmínky, za kterých bylo možno pacienta bez jeho souhlasu zavřít na psychiatrii. V Británii to téměř nešlo. Jednak tomu bránili sociální pracovníci, kteří se považovali za ochránce pacientů a často odmítali jejich hospitalizaci, i když byla pro klientovu bezpečnost. Dalším důvodem byly už zmíněné kulturní odlišnosti. Zvláštní chování je přičítáno právě jim, a tak je ve vězeních údajně hodně lidí, zejména černochů, kteří sice spáchali nějaký trestný čin, ale patřili by spíš na léčení než do basy. Psychiatři však často kvalifikují jejich abnormalitu jako kulturní zvláštnost. Stejně tak hodně bezdomovců má nějakou psychiatrickou diagnózu. Vím, že v dnešním Česku je to už podobné. S omezováním lidských práv se nakládá opatrně jako v každé demokratické zemi.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276777