Skip to main content

Od nepostradatelnosti ke stagnaci? (Ukázka, strana 99)

Page 1

dopravě (1) či o zefektivnění a racionalizaci provozu (2). (1) Na základě hospodářského plánu bylo možné získat velmi přesnou představu o výši tržeb v nákladní dopravě a odhadnout strukturu příjmů v osobní dopravě vždy pro nadcházející několikaleté období. Z tržněhospodářského pohledu by došlo k porovnání s náklady a následně ke stanovení výše ekonomicky únosné (či výhodné) výše tarifu. V centrálně plánované ekonomice tomu ale tak nebylo. Výše tarifu v nákladní dopravě ovlivňovala náklady výrobních podniků a stejně tak i sociální mobilitu v případě tarifu v osobní dopravě. Tarif a stanovení jeho výše se tudíž staly politicky často skloňovaným tématem a diskuse odhalovala jednak záměry a jednak slabiny ekonomického systému centrálního plánování. Stejně tak do struktury nákladů promlouvala efektivita provozu a rentabilita železničních tratí. Ani jednu zmíněnou klíčovou oblast ale nemohly Československé dráhy rozhodnout samostatně a musely je postoupit vyšším orgánům na mocenské řídící vertikále. Některé se pak dostaly až k těm nejvyšším.32 Ekonomická a výnosová stránka na železnici potřebovala již v průběhu druhé poloviny 60. let urychlené řešení. Došlo tak k otevření otázky razantního zvýšení tarifů v osobní dopravě, což mohlo přinést zjevně chybějící tržby z osobní dopravy. Nejvyšší orgány mocenské vertikály tak byly postaveny před rozhodnutí, zda v osobní železniční dopravě upřednostnit zachování tarifu dostupného všem vrstvám společnosti, čímž by zůstala zachována vysoká mobilita, či zasáhnout proti hluboké ekonomické krizi ČSD a vylepšit dlouhodobě neudržitelnou ekonomiku provozu železniční dopravy. O potřebě změny tarifů v osobní (nejen železniční) dopravě jednala československá vláda poprvé v květnu 1969.33 Stav ve výnosnosti tarifu v osobní dopravě na konci 60. let demonstruje následující tabulka 4.3. Jsou v ní uvedeny druhy jízdného a jejich korunový výnos na 1 000 osbkm a zároveň výkon rozpočítaný na jednotlivé kategorie. Obyčejné jízdné představovalo kategorii pro cestující nevyužívající žádné slevy. Další kategorii tvořilo dělnické jízdné, což byl speciální tarif určený pro dělníky dojíždějící do výrobních závodů. Žákovské jízdné se

98

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276766


vztahovalo na žáky základních a studenty středních škol, zaměstnanecké jízdné na zaměstnance a rodinné příslušníky ČSD, respektive státních úřadů z oblasti dopravy. Zlevněné jízdné zahrnovalo několik dílčích kategorií – jednalo se například o jízdné pro vojáky, důchodce, invalidy apod.34 Tabulka 4.3: Rozpočet výnosů, podílu na skutečně hrazených nákladech a na dopravním výkonu osobní dopravy ČSD za rok 1968 Jízdné

Výnos Kčs (na 1 000 km)

Tj. % uhrazených nákladů

Dopravní výkon pro danou kategorii (v procentech)

Obyčejné

158,45

69,2

39,6

Dělnické35

29,76

13,1

25,2

21,95

9,6

3,8

18,39

8,1

9,1

-

-

8,1

79,55

34,9

13,6

-

-

0,6

Žákovské Zaměstnanecké

36

Volné Zlevněné Ostatní

Zdroj: Informace o úpravě osobních dopravních tarifů, sv. 99, aj. 164/7, Předsednictvo ÚV KSČ 1966–1970, 1261/0/5, NA ČR.

Tabulka 4.3 ukazuje výnosy z jízdného na 1 000 kilometrů jízdy v dané kategorii. Standardní cestou spočtené náklady na 1 000 osbkm dosahovaly v roce 1968 celých 228 Kč. Této úrovně výnosu nedosahovala žádná tarifní kategorie.37 Československé politické špičky se dostaly do svízelné situace, protože ani při zvýšení cen jízdného na dvojnásobek by se nedostala osobní doprava u ČSD do ekonomické rovnováhy. Železniční tarif byl ve srovnání s tarifem v autobusové dopravě velmi nízký. Tarif v autobusových spojích ČSAD dosahoval v přepočtu na jeden osobokilometr zhruba dvojnásobného výnosu.38 Československá vláda projednávala v červenci 1969 materiál, který navrhoval zvýšení tarifu v osobní železniční dopravě minimálně o 100 procent. Mělo tak dojít k úspoře státních prostředků vkládaných do úhrady provozní ztráty ČSD. V této otázce ale

99

Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276766


došlo k rozkolu názoru resortu dopravy a ekonomického oddělení ÚV KSČ, které se k předloženému materiálu vyjadřovalo. Uznalo sice, že současná situace neumožňuje dosáhnout ČSD vyrovnaného hospodářského výsledku, na druhou stranu nepovažovalo předložený materiál za dostatečně propracovaný. Diskuse kolem zvýšení tarifu zahrnovala otázky dopadů na nejrůznější sociální kategorie. Otázky vyvolávalo také zachování dělnického jízdného, neboť Československé dráhy nedostávaly žádnou kompenzaci za vzniklou tarifní ztrátu a snažily se neúspěšně prosadit dofinancování z prostředků zaměstnaneckých organizací. Zde se ale politická reprezentace obávala promítnutí těchto nákladů do cen produktů dotčených výrobních odvětví, což by opět vedlo k dalším tlakům na růst cen v celé ekonomice. Podobné to bylo u negativního dopadu zvýšení cen na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Ekonomické oddělení ÚV KSČ nazvalo otázku tarifu a jeho výše „záležitostí širokého sociálně ekonomického významu“. Navíc požadovalo spojit diskusi o zvýšení tarifu s reálným zlepšením nabízených služeb, které dlouhodobě stagnovaly, podobně jako nastavení tarifu.39 Zvýšení tarifu na železnici by zasáhlo prakticky celou společnost a takový cenový otřes nebyl v tehdejší době v zájmu vládnoucí garnitury. Sovětská invaze do Československa v srpnu 1968 odstartovala zásadní změny uvnitř Komunistické strany Československa, následně ve vládě a v celé společnosti. Začalo období politické normalizace. Jakékoliv zhoršování sociální situace obyvatelstva tak bylo v podstatě zapovězené, a to i za cenu vysokých a zvyšujících se nákladů pro státní rozpočet. Železniční odvětví se tak ve srovnání s autobusovou a nákladní silniční dopravou dostalo do specifické situace. Zatímco tarify v silniční osobní i nákladní dopravě zajišťovaly základní obměnu výrobních prostředků,40 tržby z jízdného v osobní železniční dopravě nepokrývaly ani základní náklady a jakékoliv zvýšení (především osobního) tarifu nebylo možné kvůli stanovisku nejvyšších československých politických orgánů. Následující statistika nejlépe přiblíží stav, v jakém se nacházely Československé dráhy v 70. a 80. letech. Do roku 1953 byl na železnici udržován předválečný tarif z roku 1937, kdy obyčejná jízdenka

100

Ukázka elektronické knihy


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Od nepostradatelnosti ke stagnaci? (Ukázka, strana 99) by Kosmas-CZ - Issuu