dopravě (1) či o zefektivnění a racionalizaci provozu (2). (1) Na základě hospodářského plánu bylo možné získat velmi přesnou představu o výši tržeb v nákladní dopravě a odhadnout strukturu příjmů v osobní dopravě vždy pro nadcházející několikaleté období. Z tržněhospodářského pohledu by došlo k porovnání s náklady a následně ke stanovení výše ekonomicky únosné (či výhodné) výše tarifu. V centrálně plánované ekonomice tomu ale tak nebylo. Výše tarifu v nákladní dopravě ovlivňovala náklady výrobních podniků a stejně tak i sociální mobilitu v případě tarifu v osobní dopravě. Tarif a stanovení jeho výše se tudíž staly politicky často skloňovaným tématem a diskuse odhalovala jednak záměry a jednak slabiny ekonomického systému centrálního plánování. Stejně tak do struktury nákladů promlouvala efektivita provozu a rentabilita železničních tratí. Ani jednu zmíněnou klíčovou oblast ale nemohly Československé dráhy rozhodnout samostatně a musely je postoupit vyšším orgánům na mocenské řídící vertikále. Některé se pak dostaly až k těm nejvyšším.32 Ekonomická a výnosová stránka na železnici potřebovala již v průběhu druhé poloviny 60. let urychlené řešení. Došlo tak k otevření otázky razantního zvýšení tarifů v osobní dopravě, což mohlo přinést zjevně chybějící tržby z osobní dopravy. Nejvyšší orgány mocenské vertikály tak byly postaveny před rozhodnutí, zda v osobní železniční dopravě upřednostnit zachování tarifu dostupného všem vrstvám společnosti, čímž by zůstala zachována vysoká mobilita, či zasáhnout proti hluboké ekonomické krizi ČSD a vylepšit dlouhodobě neudržitelnou ekonomiku provozu železniční dopravy. O potřebě změny tarifů v osobní (nejen železniční) dopravě jednala československá vláda poprvé v květnu 1969.33 Stav ve výnosnosti tarifu v osobní dopravě na konci 60. let demonstruje následující tabulka 4.3. Jsou v ní uvedeny druhy jízdného a jejich korunový výnos na 1 000 osbkm a zároveň výkon rozpočítaný na jednotlivé kategorie. Obyčejné jízdné představovalo kategorii pro cestující nevyužívající žádné slevy. Další kategorii tvořilo dělnické jízdné, což byl speciální tarif určený pro dělníky dojíždějící do výrobních závodů. Žákovské jízdné se
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276766