vznikl mimo naši planetu a nějak se dopravil na prebiotickou Zemi. Dnes tuto myšlenku, kterou počátkem minulého století navrhl známý fyzikální chemik Svante Arrhenius, bere vážně málokterý badatel, ačkoli měla podporu některých význačných vědců, včetně Francise Cricka. Největší překážkou panspermické hypotézy je, že problém abiogeneze – jak život vznikl z neživých počátků – vlastně neřeší, pouze jej přenáší na nějakou jinou neidentifikovanou oblast kosmu. Bez ohledu na místo zůstává otázka beze změny: jak vznikl život z neživota?
Historický a ahistorický přístup
Než se budeme otázkou vzniku života zabývat zevrubněji, musíme podotknout, že problematika má dvě velmi odlišné stránky – historickou a ahistorickou – a k plnému a uspokojivému řešení problému dospějeme pouze kombinací postřehů obou stran. Historický aspekt se snaží zodpovědět otázku jak: „Jak vznikl život?“ K tomu je potřeba rozluštit, jaké chemické události se na prebiotické Zemi skutečně odehrávaly: sledovat krok za krokem konkrétní chemickou cestu, která vede od neživých materiálů k nejjednoduššímu životu. Mezi klíčové otázky patří: z jakých molekulárních základních kamenů sestával raný život? Jaké převládaly reakční podmínky, jež umožnily formování základních stavebních kamenů, a když už se zformovaly, jaké byly klíčové mezikroky na dlouhé evoluční cestě od těchto kamenů k jednoduchému životu? Jak zanedlouho uvidíme, nejenže jsme při řešení těchto problémů nedospěli ke všeobecné shodě, ale jakékoli faktické znalosti o specifických podmínkách na prebiotické Zemi zůstávají silně neuspokojivé. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276764