98
Překlady jiného světa: Ždanov, Zábrana, McGrath, Rolfe, Ginsberg
Pátá roční doba je v jednom ohledu kulturní transakcí mezi dvěma národy: Zábrana převádí americkou poezii do vlastního jazyka. Nejedná se ale o pouhé rozvíjení dřívějších vazeb mezi oběma literárními okruhy, jak o nich svědčí například antologie americké poezie, již v roce 1929 vydal Arnošt Vaněček, nebo přijetí díla Karla Čapka ve Spojených státech a Velké Británii ve dvacátých letech. Není pochyb o tom, že Zábrana sám sebe řadil do této národní tradice. Kritický aparát předmluv a doslovů, důmyslné strategie českých překladatelů při navrhování anglofonních autorů ke schválení, předstírané autorství a s tím spjatá spolupráce a přátelské svazky – to vše svědčí o silnějším a mnohem rozsáhlejším vlivu Sovětského svazu a kulturní politiky, která prohlašovala Spojené státy za skomírající a úpadkovou říši. Ano, jedná se zde o soustavu proměnlivých transnacionálních vztahů, avšak současně tu na celé velké skupiny států synchronně působí jednotná ideologická diference. Na různých místech se nepochybně kladly různé akcenty – komunismus nebyl všude stejný, tak jako se v různých zemích a různých kulturách liší i římskokatolická církev nebo McDonald’s –, avšak východoevropským spisovatelům bylo neustále jasné, že atmosféru, kterou dýchají, tvoří páchnoucí dech Andreje Ždanova, jenž se nad kontinentem prostíral od Ždanovovy smrti v roce 1948 až po počátek šedesátých let. A podstatné kontury se setřou i tehdy, pokud vnímáme vzestup a pád jednotlivých básnických renomé a pokud čteme texty jednotlivých amerických autorů zcela bez ohledu na diskurz studené války, jenž v dané době obkružoval celou zeměkouli.
2.8 MEZIPROSTOR Co je to vlastně svět? Je to pohled z jednoho kopce, jedné křižovatky, jedné kavárny, jednoho bytu. Zábrana s přáteli od poloviny padesátých let těsně spolupracoval s časopisem Světová literatura. Až do propuštění v roce 1959 zde Škvorecký pracoval v redakci, Zábranova manželka pracovala v redakci nakladatelství, jež časopis vydávalo, a existovala i řada dalších kontaktů. V roce 1957 zde vyšly jeho překlady Edwina Rolfeho a Thomase McGratha a později zde uplatnil i své překlady Lawrence Ferlinghettiho, Allena Ginsberga a Gregoryho Corsa, jimiž nevratně proměnil vývoj české literatury. Coby kulturní brána do světa časopis podléhal pečlivému dohledu úřadů a Škvorecký se Zábranou, stejně jako mnoho dalších redaktorů a překladatelů, strávili mnoho hodin vymýšlením, co ještě projde a co už ne.77 Stačilo, 77 Jak podotýká Novotný: „Pokaždé tu bylo nutné překonávat bariéry nedůvěry a alibismu i nekonečného váhání bezpočtu ustrašených činovníků přes literaturu. O stejně nebezpečný, riskantní a pro překladatele a komentátora nejednou málem sebevražedný průlom do dobových obludných zábran musel Zábrana usilovat i při uvádění vrcholných zjevů anglo-americké básnické avantgardy.“ Novotný, „Eseje českého překladatele“, str. 426.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276739