Zlatý kompas (Ukázka, strana 99)

„Tedy, obětina je přehnaně dramatický výraz. Děláme to nejen pro sebe, je to i pro jejich dobro. A nesmíme zapomínat, že odcházejí s paní Coulterovou dobrovolně. Právě v tom je pro nás nenahraditelná. Chceme, aby se děti účastnily dobrovolně, a jí, jak známo nedokáže žádné odolat. A jestli se chystá využívat pro nábor i tvoji pomoc, tím lépe. Udělaly jste mi radost.“ Usmál se na ni s podobným výrazem jako předtím paní Coulterová: jako by sdíleli tajemství, o kterém nikdo další nemá ponětí. Zdvořile mu úsměv oplatila a on se k ní otočil zády a dal se do řeči s dalším z hostů. Lyra zřetelně cítila, jak je Pantalaimon vyděšený a ona na tom nebyla o nic líp. Nejradši by si zalezla někam, kde by si spolu mohli nerušeně promluvit. Měla tisíc chutí utéct z tohohle bytu a vrátit se na Jordánskou kolej do svého ošuntělého pokojíčku nad dvanáctým schodištěm. Vyhledala by lorda Asriela a… Jako v odpověď na tuhle poslední myšlenku náhle zaslechla jeho jméno. Zamířila k tácu s chlebíčky a nenápadně přistoupila ke skupince, která se bavila právě o něm. Jakýsi muž v nachovém biskupském rouchu právě říkal: „Ne, podle mého názoru teď budeme mít od lorda Asriela nějaký čas pokoj.“ „Kde jste říkal, že ho vězní?“ „V pevnosti Svalbard, bylo mi řečeno. Střeží ho tam prý panserbjo/ rne, medvědí kyrysníci. Hotoví obři to jsou, tahle stvoření. Odtamtud se nedostane, ani kdyby na to měl tisíc let. Takže soudím, že teď už nám skutečně nestojí v cestě nic, nebo přinejmenším téměř nic –“ „Poslední pokusy prokázaly, co jsem předpokládal od samého začátku, totiž že Prach je vyzařován samotnou temnou podstatou, a tudíž –“ „Nezavání to tak trochu zarathustrickými bludy?“ „Dnes už to za bludy nikdo nepokládá.“ „Pokud by se nám tedy podařilo separovat temnou podstatu –“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276724