„Tedy, obětina je přehnaně dramatický výraz. Děláme to nejen pro sebe, je to i pro jejich dobro. A nesmíme zapomínat, že odcházejí s paní Coulterovou dobrovolně. Právě v tom je pro nás nenahraditelná. Chceme, aby se děti účastnily dobrovolně, a jí, jak známo nedokáže žádné odolat. A jestli se chystá využívat pro nábor i tvoji pomoc, tím lépe. Udělaly jste mi radost.“ Usmál se na ni s podobným výrazem jako předtím paní Coulterová: jako by sdíleli tajemství, o kterém nikdo další nemá ponětí. Zdvořile mu úsměv oplatila a on se k ní otočil zády a dal se do řeči s dalším z hostů. Lyra zřetelně cítila, jak je Pantalaimon vyděšený a ona na tom nebyla o nic líp. Nejradši by si zalezla někam, kde by si spolu mohli nerušeně promluvit. Měla tisíc chutí utéct z tohohle bytu a vrátit se na Jordánskou kolej do svého ošuntělého pokojíčku nad dvanáctým schodištěm. Vyhledala by lorda Asriela a… Jako v odpověď na tuhle poslední myšlenku náhle zaslechla jeho jméno. Zamířila k tácu s chlebíčky a nenápadně přistoupila ke skupince, která se bavila právě o něm. Jakýsi muž v nachovém biskupském rouchu právě říkal: „Ne, podle mého názoru teď budeme mít od lorda Asriela nějaký čas pokoj.“ „Kde jste říkal, že ho vězní?“ „V pevnosti Svalbard, bylo mi řečeno. Střeží ho tam prý panserbjo/ rne, medvědí kyrysníci. Hotoví obři to jsou, tahle stvoření. Odtamtud se nedostane, ani kdyby na to měl tisíc let. Takže soudím, že teď už nám skutečně nestojí v cestě nic, nebo přinejmenším téměř nic –“ „Poslední pokusy prokázaly, co jsem předpokládal od samého začátku, totiž že Prach je vyzařován samotnou temnou podstatou, a tudíž –“ „Nezavání to tak trochu zarathustrickými bludy?“ „Dnes už to za bludy nikdo nepokládá.“ „Pokud by se nám tedy podařilo separovat temnou podstatu –“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276724
„Tak Svalbard, říkáte?“ „Medvědi ve zbroji –“ „Absoluční výbor –“ „Jsem přesvědčený, že ty děti nijak netrpí –“ „Jestliže je lord Asriel ve vězení –“ Víc už Lyra slyšet nepotřebovala. Otočila se a stejně nenápadná jako můra na jejím rameni prošla až do ložnice a zavřela za sebou. Šum večírku sem doléhal jen vzdáleně, tlumený dveřmi. „Tak co?“ zašeptala a z můry se rázem stal stehlík. „Utečeme?“ zeptal se šeptem. „Jasně. Když zmizíme teď, dokud je tu spousta lidí, třeba si toho nějakou chvíli nevšimne.“ „Jenže on ano.“ To mluvil o daemonovi paní Coulterové. Kdykoli Lyra jen pomyslela na jeho mrštné zlaté tělíčko, všechno se v ní sevřelo strachy. „Tentokrát se budu bránit,“ sliboval Pantalaimon kurážně. „Dokážu se měnit, to on nemůže. Budu se měnit tak rychle, že mě neudrží. Tentokrát mu to nandám, uvidíš.“ Lyra roztržitě přikývla. Co si má vzít na sebe? Jak to udělá, aby si jí cestou ven nikdo nevšiml?“ „Běž napřed a zjisti, jestli je vzduch čistý,“ zašeptala. „A pak sebou musíme mrsknout. Udělej ze sebe můru. A pamatuj si,“ dodala ještě, „jen co se nikdo nebude dívat…“ Pootevřela dveře a Pantalaimon se vykradl ven, tmavý obrys křídel rýsující se proti teple narůžovělému světlu v chodbě. Lyra na sebe zatím spěšně naházela svoje nejteplejší oblečení a pár dalších svršků nacpala do černé hedvábné tašky z módního salonu, kde byly odpoledne nakupovat. Paní Coulterová byla s penězi štědrá, jako by rozdávala cukrátka, a i když Lyra bohatýrsky utrácela, ještě pořád jí pár zlatých sovereignů zbývalo. Zastrčila je do kapsy tmavé oteplené bundy. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276724
Jako poslední přibalila alethiometr v černém sametovém hadříku. Jestlipak ho ten hnusný opičák našel? Určitě ano, a určitě o něm hned zatepla pověděl tamté. Ó jé, měla ho schovat pečlivěji! Po špičkách došla ke dveřím. Z pokojíku se naštěstí vycházelo do chodby jen kousek od předsíně a většina hostů se bavila ve dvou velkých sálech o něco dál. Doléhal k ní hlasitý hovor, smích, tlumené spláchnutí záchoda, cinkání sklenic… a vtom jí do ucha promluvil tenký můří hlásek: „Teď! Honem!“ Vyklouzla na chodbu a ani ne za tři vteřiny už otvírala hlavní dveře bytu. A vzápětí už byla venku, tichounce za sebou zavřela a doprovázená Pantalaimonem opět v podobě stehlíka seběhla ze schodů a vyrazila na ulici.
100 Ukázka elektronické knihy