Velký Antioch, po němž Antiochie přijala své jméno, jak praví ta kniha, vzal si urozenou královnu a společně měli dceru. Královna zemře a Antiocha, který má velké bohatství, neomezenou moc a žádné svědomí, přemůže chtíč po vlastní dceři a znásilní ji. Jakmile to udělá, nemůže riskovat její sňatek, ale nemůže riskovat ani podezření, které by vzbudil, pokud by ji odmítl provdat, proto vydá prohlášení, v němž stojí, že každý mladý muž, který se bude ucházet o její ruku, musí vyřešit hádanku, jinak přijde o život. Jenže Antiochova hádanka není prostý rébus. Je to jeho přiznání, skryté, a přitom všem na očích. Mnoho nápadníků odpoví chybně a potká je slíbený krutý osud, až nakonec přijede kníže Apollonius, přilákán zvěstmi o princeznině kráse. Když si vyslechne hádanku, okamžitě porozumí. It toucheth al the privete Betwen thin oghne child and thee, Dotýká se soukromých věcí mezi tvým vlastním dítětem a tebou. S tímhle scénářem Antioch nepočítal. Apollonius zjevně musí zemřít, jinak vykřičí Antiochovu hanbu do celého světa. Jenže An tioch ho nemůže připravit o život hned, protože svět by mu mohl začít klást velmi nepříjemné otázky. A tak mladému nápadníkovi poskytne třicet dní na rozmyšlenou, zda svoji odpověď nezmění. Apollonius se vrátí na loď, zvedne kotvy a odpluje domů do Týru. Antioch za ním pošle nájemného vraha. Kníže samo zřejmě unikne a tím začíná jeho dobrodružství. Zachrání
101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276716
město sužované hladomorem, ztroskotá, ožení se s princeznou. Ta mu během bouře na moři porodí dceru. Matka, považovaná za mrtvou, je v zapečetěné rakvi svržena do moře… Ale o zneužívané dceři Antiochově už se nic dalšího nedozvíme, jen to, že ona a její otec jsou později zabiti bleskem – jde o božský akt odplaty, protože zloč inem incestu se provinili oba. Stál Shakespeare právě na tomto místě, když se rozhodl vy půjčit si tento příběh a proměnit Apollonia v Perikla? Anebo to možná nebyl Shakespeare. Protože tuhle hru nenapsal sám. Původcem prvních devíti obrazů je téměř jistě George Wilkins, hospodský, kuplíř, násilník a drobný kriminálník a autor jedné další divadelní hry, Utrpení nuceného manželství. Možná právě Wilkins našel inspiraci, když stál na tomto místě a s rukou položenou na Gowerově čele hleděl na hřbety těch tří knih. Možná právě on zneužívané princezně nedal žádné jméno a svěřil jí pouhé dva prázdné verše při vítání Perikla. Možná právě on označil zločin jejího otce za „incest“ a trval na tom, že oba ne sou stejnou vinu. Bezbožné dítě, zlořečený otec. Možná právě Wilkins nechal Perikla k ženě, kterou si ještě před chvílí chtěl vzít za manželku a o jejímž utrpení se právě dozvěděl, pronést tato slova: Jak milovat mám tohle zrcadlo, co třpytí se, však uvnitř skrývá zlo… Jste mi lhostejná. Tentýž Wilkins teď leží a spí v soukromém pokoji hostince a zároveň nevěstince, který provozuje na rohu Cow Cross Street a Turnmill Street v Clerkenwellu. Za pět minut bude George
102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276716
mrtvý, protože pije spoustu neředěného piva, miluje slaninu a sladkosti a je potomkem dlouhého řetězce mužů, které zabilo jejich vlastní srdce. Postupem času se na stěnách všech hlavních tepen v Georgeově těle usadily nánosy cholesterolu a ztvrdly ve zvápenatělé hrudky, z nichž mnohé jsou teď zanícené a pokryté vředy. V posledních dvou letech ho stále častěji postihují zá chvaty ochromující bolesti na prsou. Měl menší mrtvičku, po níž mu z levé ruky zůstal jen strnulý pařát. Chůze ho bolí. Při několika příležitostech omdlel a zhroutil se. Dělá mu značné potíže vybavit si jména určitých předmětů – klíče, kbelíku, boty… Největší ze zmíněných zvápenatělých hrudek nedávno prask la a vytvořila hustou sedlinu lepkavé, sražené krve. Rytmický proud řidší krve ji postupně uvolnil z povlaku, který ji drží u stěny tepny. Teď se odtrhne a červený proud ji unáší do tunelu aorty, kde se pevně zaklíní v krčku pravé věnčité tepny. Polovina svalů Georgeova srdce tím přišla o přísun kyslíku. George v tomto okamžiku sní. Umírněnější muže navštěvují v noci obrazy zhýralostí, jež jsou jim v běžném životě zapovězeny a po nichž jakási temná část jejich já potají prahne, jenže George je obklopen ženami a dívkami, které potřebují jeho peníze nebo jeho ochranu před dráby a soudními vykonavateli, a tak neexistuje zvrhlost, kterou by si nemohl dopřát. Místo toho sní o nevin nosti a střízlivosti, o něž navždy přišel. Sedí v tiché zátočině na řece Wye, kousek po proudu od Bredwardinu, kde vyrůstal v ro dině své tety, matčiny sestry, než ho poslali do Londýna do učení ke zlatníkovi. Je mu sedm let, je neděle a on a jeho starší bratři mají před soumrakem dvě hodiny volna na to, aby se proběhli venku. Richard a Robert vyprazdňují a nanovo líčí pasti na zajíce, ale George potřebuje chvilku klidu, než se opět vrátí ke každo dennímu škádlení a pošťuchování. Je jaro a řeka je rozvodněná. Uprostřed proudu dosedla na kámen volavka. Je neuvěřitelně bílá. Otočí se k němu a George
103 Ukázka elektronické knihy