8.5.2 Kmenové komisurální dráhy Formatio reticularis, vytvářející síť navzájem propojených neuronů a interneuronů, umožňuje propojení kmenových struktur jak longitudinálně, jako asociační vlákna, tak příčně, jako komisurální vlákna.
8.5.3 Komisurální dráhy mezimozku a koncového mozku (obr. 6.3) Corpus callosum je největší propojení obou hemisfér probíhající na spodině fissura longitudinalis koncového mozku. Vpředu začíná malým ohybem podobným zobáčku, rostrum, dále se ohýbá kolénkovitě, genu, a pokračuje jako truncus k mohutnějšímu volnému konci, kde se nazývá splenium. Vlákna corpus callosum vyzařují obloukovitě do kůry obou hemisfér jako forceps frontalis (minor), spojující frontální laloky, forceps occipitalis (major) ze splenia do týlních laloků, a tapetum, tvořící střechu a postranní stěny zadního a dolního rohu postranních komor. Commissura anterior naléhá na přední stěnu třetí mozkové komory. Její přední část spojuje nuclei olfactorii obou stran, zadní část spojuje přední části temporálních laloků včetně gyrus parahippocampalis a area entorhinalis, a malé oblasti frontálních laloků. Commissura posterior je lokalizována mezi recessus pinealis třetí komory a aqueductus Sylvii. Commissura habenularum propojuje obě strany epithalamu. Commissura fornicis je trojúhelníková ploténka mezi crura fornicis spojující gyri parahippocampales. Commissura supraoptica probíhá nad chiasma opticum. Její ventrální část spojuje mediální corpora geniculata metathalamu, dorzální část spojuje pallidum s hypothalamem.
8.6 Speciální senzorické dráhy a systémy Tyto systémy jsou založeny na speciálních senzorických aferentních (SSA) a speciálních viscerálních aferentních (SVA) vláknech hlavových nervů.
8.6.1 Čichová dráha (obr. 7.11, 8.10, 8.11) Čichová dráha je jediná senzorická dráha, která má mezi receptorem a mozkovou kůrou jen dva neurony, a neprochází thalamem. Nepřenáší jen čichové vjemy, ale je také propojena s limbickým systémem a tak ovlivňuje mnohé další funkce a reflexy (viz kap. 7.2.3). Receptory jsou lokalizovány v pars olfactoria horní části nosní sliznice pod lamina cribrosa. Čichové receptorové neurony (N1) jsou bipolární buňky ve střední vrstvě sliznice. Dendrit neuronu proráží na epitelový povrch, kde končí 20–30 řasinkovými výběžky v hlenovité tekutině pokrývající sliznici. V hlenu rozpuštěné aromatické látky se váží na receptory řasinek a vyvolávají akční potenciály. Axony čichových neuronů nejsou kryty myelinovou pochvou. Vytvářejí svazečky, které se spojují do fila olfactoria jako čichový nerv, N. I, procházejí 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276496
5 6
7 1
2
3
4
as
14
8 9
13
dg 12
11
10
Obr. 8.10 Čichová dráha 1 – glomerulus, 2 – mitrální buňka, 3 – bulbus olfactorius, 4 – tractus olfactorius, 5 – area subcallosa, 6 – commissura anterior, 7 – stria olfactoria medialis, 8 – stria olfactoria lateralis, 9 – uncus, 10 – amygdala, 11 – trigonum olfactorium, 12 – čichové buňky, 13 – lamina cribrosa ossis ethmoidalis, 14 – n. olfactorius, as – substantia perforata anterior, dg – gyrus dentatus
skrze lamina cribrosa do bulbus olfactorius, kde vstupují do mitrálních buněk, které představují druhý neuron (N2). Axony mitrálních buněk pak pokračují jako tractus olfactorius do trigonum olfactorium. V některých těchto axonech je přídatný nucleus olfactorius anterior. Z trigonum olfactorium vyzařují dvě řasy, stria olfactoria medialis et lateralis. Za trigonum olfactorium je substantia perforata anterior, kterou procházejí cévy. Stria olfactoria lateralis probíhá v hloubce přes insulu do uncus gyri parahippocampalis. Stria olfactoria medialis pokračuje z area subcallosa po corpus callosum jako indusium griseum a stria longitudinalis medialis a lateralis do gyrus dentatus a uncus. Uncus gyri parahippocampalis je primární čichová kůra, area 51. Přední část gyrus parahippocampalis je area entorhinalis, Brodmannova area 28, která je asociační čichovou kůrou. Další spoje čichového mozku jdou přes stria terminalis thalami do amygdaly, přes stria medullaris thalami do nuclei habenulares a dále do nucleus interpeduncularis a tegmentum mesencephali, a do retikulární formace. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276496
2
3 4
1
5 6 Obr. 8.11 Spojení čichového mozku a limbického systému Volně podle Grossmana a Nearyho (2015). 1 – čichový mozek, 2 – frontální asociační kůra, 3 – parietookcipitální asociační kůra, 4 – temporální asociační kůra, 5 – limbický systém, 6 – hypothalamus Tabulka 8.10 Čichová dráha
Neuron
dráha
N2 – bulbus olfactorius – mitrální buňky
tractus olfactorius trigonum olfactorium stria olfactoria lateralis → uncus stria olfactoria medialis → indusium griseum, striae longitudinales, gyrus dentatus → uncus primární čichová kůra – area 51 asociační čichová kůra – area 28 limbický systém – hypothalamus, retikulární formace, mesencefalon, amygdala
N1 – pars olfactoria nosní sliznice
fila olfactoria (SVA)
8.6.2 Zraková dráha (obr. 8.12, 8.13, 8.14) Zraková dráha má před dosažením mozkové kůry čtyři neurony, přičemž první tři jsou v oku (tab. 8.11). Bulbus oculi, koule oční, má tři vrstvy. Zevní vrstvu, tunica fibrosa, tvoří vpředu průhledná rohovka, cornea, větší část povrchu (4/5) neprůhledná bělima, sclera. K okraji rohovky se upíná spojivka (conjunctiva), která sem přechází ze zadní strany víček. Střední vrstvou je tunica vasculosa (uvea), která má tři části – cévnatku (choroidea), která vpředu vybíhá do řasnatého tělesa (corpus ciliare), ve kterém je hladký sval, m. ciliaris, a duhovku (iris). V duhovce jsou 100
Ukázka elektronické knihy