Hned mě k sobě přivolávali všichni, co zrovna seděli na terase, a já je postupně obcházela, všem jsem se přívětivě třela o nohy a při tom si opakovala svou bódhičitta motivaci. Při tom jsem si všimla, že je uvnitř nějak rušno. Všichni se tam horečnatě snažili vstát a co nejrychleji se vyšourat ven. Ušetřila jsem je námahy a otevřenými dveřmi vešla dovnitř. Ze všech obyvatel domu jsem si přála navštívit hlavně jednu, která nebyla na verandě. Uvnitř jsem se rozhlédla a nechala se uvítat zářivými úsměvy, máváním, radostnými výkřiky a přivoláváním. Seděla na tom samém místě jako minule, nehýbala se a evidentně nemohla ani mluvit, ale dívala se na mě se stejnou láskyplnou vřelostí. Namířila jsem si to rovnou k ní. „Ta Hilda, ta se má!“ zvolala Yvette, ale nebyla v tom ani stopa nějaké závisti nebo zahořklosti. Skoro jako kdyby ji vlastně potěšilo, že jsem si vybrala právě Hildu. „Úplně jako minule,“ upozornil někdo. „Minule svou náklonnost věnovala všem,“ připomenul kdosi další. „Kdo? Hilda?“ zeptal se Christopher s předstíranou nevinností. „Na co ty hned nemyslíš, ty jeden nemravo?!“ káral ho někdo se smíchem. V obývacím pokoji to sršelo dobrou náladou a vtípky a já zatím vyskočila Hildě na klín, začala jsem příst a Hil da mě hladila. Hlavou jsem jí jemně žďuchla do oblasti srdce a potom jsem se jí zadívala do očí. Cítila jsem, jak 101
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276478
moc jí chyběl kočičí kontakt a jak moc si cení mojí přítomnosti. A při tom jsem si vždy tu a tam připomínala svou bódhičitta motivaci. Pak jsem pokračovala v kolečku jako minule. Přecházela jsem od jednoho obyvatele k druhému, některé z nich jsem poznávala podle hmatového vjemu, jiné podle cinkání náramků, další podle výrazu obličeje. Znovu mi došlo, že to není žádná bezejmenná kolektivní skupina důchodců, ale jednotliví lidé. Cítila jsem, jakou mají radost z toho, že jim sedím na klíně, že se o ně otírám, že mě slyší příst, a uvědomila jsem si, kolik štěstí jim přináším. A při tom jsem, milí čtenáři, sama pocítila hluboké štěstí. Ne to neodolatelné, pohlcující, záchvatovité štěstí ze šanty kočičí, ale docela jiný druh štěstí. Hluboký pocit spokojenosti, který pramení spíš z toho, co dáváte, než z toho, co dostáváte. Ze vzájemného láskyplného propojení, ze spojení srdce a mysli. Na takové propojení nebyli ovšem v daném zařízení přichystaní všichni. Aspoň zatím ne. Viděla jsem sestru, jak se přišla podívat, co se to tu děje. Hned si mě všimla a pochopila. Zrovna jsem přešlapovala tzv. mléčným krokem na klíně jedné milé stařenky na vozíku. Nezasahovala mi do toho, ale nevypadala ani nijak nadšeně, že mě tu vidí. Když jsem přišla za Christopherem, který působil mladším a mladistvějším dojmem než ostatní, atmosféra v místnosti dostala novou dynamiku. S „nemravou“ Christopherem byla očividně legrace. Opřela jsem 102
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276478
se mu předními tlapkami o kolena a všimla si, že má na manšestrových kalhotách drobné barevné skvrny. Z rukou jsem ucítila velice silný a nepříjemný pach, který jsem hned poznala. Olejové barvy. Sestra šla zkontrolovat své svěřence na terase a v obývacím pokoji se zatím ostatní živě bavili, když do místnosti vešla další žena. Vesele zavtipkovala, ale i tak působila autoritativně. Hned jí bylo jasné, proč je tady tak živo, a zamířila rovnou ke mně. „Tak o tobě jsem toho už hodně slyšela!“ oslovila mě a sehnula se, aby mě pohladila. „Ty jsi ale krasavice. Nejspíš budeš čistokrevná,“ poznamenala. Přes rameno neznámé příchozí jsem uviděla sestru, jak se vrací z terasy a dívá se směrem k nám. „Zdá se, že tu díky ní všichni ožili. Nikdy jsem neviděla místní rezidenty projevovat o něco takový živý zájem.“ „No, vidíte, a našla nám ji tady sestřička Chapmanová,“ poznamenal Christopher a podíval se na sestru se šibalskou jiskrou v oku. „Prý je to Terapeutická kočka.“ „To je výborný nápad, Claire!“ pochválila žena sestru. „Velice podnětná novinka! Doufám, že tu náš kočičí host bude co nejčastěji.“ Sestra Chapmanová byla nečekaným vývojem událostí trochu zaskočená, ale rychle se vzpamatovala a odpověděla: „Samozřejmě! Bude tu kdykoliv vítaná!“
103
Ukázka elektronické knihy