MARGUERITE KAYEOVÁ
„Už jsem vám říkal, že mě naprosto pohlcuje moje práce. A nikdy jsem nepotkal tu pravou.“ „Chápu. Ale je dost neobvyklé, aby si svobodný muž koupil tak velký dům, když nemá v úmyslu se usadit a založit rodinu.“ „To je dobrá poznámka. Podáme to lidem jako důkaz, že jsem už uvažoval o manželství, takže když jsem potkal vás, bylo to, jako by bylo předurčeno, aby se naše osudy střetly.“ Usmívala se, ale viděl, že ji nepřesvědčil. „To ale není ten pravý důvod.“ „Obávám se, že pravý důvod je zcela prozaický. Můj obchod, to není jen prodat pár lahví vína lidem, kteří si chtějí dát sklenku při večeři, Sophie. Prodávám dodavatelům a bohatým milovníkům a znalcům vína, mužům, kteří si chtějí naplnit své vinné sklepy. Obchoduji v mezinárodním měřítku. Očekává se ode mě, že čas od času své vážené zákazníky pohostím, a to by nebylo možné v nájemním bytě.“ „Takže váš dům vlastně přispívá k vašim obchodním úspěchům?“ „Dá se to tak říct. A proto jsem také toto křídlo zatím neopravoval. Původní vlastníci zde totiž měli dětské pokoje.“ „Ach tak. Mělo mě to napadnout. Předpokládám, že v nejbližší budoucnosti je nehodláte zařídit.“ „A předpokládáte správně. V této chvíli mám manželku, která není mojí manželkou, a ženu, která tvrdí, že se má stát mojí manželkou. Každý muž by měl co dělat, aby se s tím vyrovnal. Oženit se doopravdy a zaplnit dětské pokoje potomky v této chvíli není to, o čem bych uvažoval. A ani v blízké či vzdálené budoucnosti.“ „Takže žádné dětské pokoje.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276311
ROMANCE NAD SEINOU
„Ne. Vaše návrhy na změny, o nichž jsme mluvili, jsou skvělé.“ Rozzářila se. „Jsem ráda, že vám mohu pomoct.“ „Už jste mi pomohla.“ Její úsměv pohasl. „Měla bych vám říct, že dnes mi doručili moji výbavu.“ „Skvělé. A toto jsou jedny z těch nových šatů, které vám přivezli?“ Zatvářila se sklesle. „Jedny z osmadvaceti.“ „Myslím, že je snadné domluvit další schůzku v salonu. Nemusíte kvůli tomu být smutná.“ „Nejsem smutná z toho, že jsem si objednala málo věcí. Trápí mě, že jsem jich objednala tolik!“ zvolala Sophia rozčileně. „Osmadvacet šatů a bůhví kolik párů střevíčků a bot, klobouků, kabátů a… a dalších věcí, které vás nemusí zajímat.“ Právě ty další věci ho ale velice zajímaly, pochyboval však, že by mu o nich Sophia chtěla vyprávět. Noční košilky, punčochy, korzety, spodničky. Bohužel ji v těchto vzrušujících částech dámského oděvu nikdy neuvidí. „Už jsem vám řekl, abyste si nelámala hlavu s výdaji. Je důležité, abyste byla náležitě oblečená.“ „To, co já považuji za náležité, a co si myslí Madeleine… ale není to její chyba,“ dodala Sophia rychle. „Je to moje chyba. Mrzí mě to. Nevím, jestli je možné něco z toho vrátit, ale…“ „Nic takového. Jak si myslíte, že by to vypadalo, kdyby moje nevěsta vrátila část své výbavy?“ Povytáhla obočí. „To mě nenapadlo. Ale vy ani netušíte, kolik to všechno stálo – anebo možná tušíte.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276311
MARGUERITE KAYEOVÁ
„Ne!“ odsekl. „Ještě nikdy jsem žádné ženě nekoupil ani stuhu na klobouček, natož cokoli jiného. Měl jsem ženy, které jsem miloval, Sophie, nikoli ty, které bych si vydržoval.“ Trhla sebou. „Nechtěl jsem se vás svojí otevřeností dotknout, ale pro mě je v tom důležitý rozdíl.“ „I pro mě.“ Kousla se do rtu. „Musím si na svoji roli paní Bauduinové zvyknout.“ „Možná jsem byl příliš skromný, když jsem vám popisoval své postavení. Dovolte mi, abych vás ujistil, že jsem bohatý, nesmírně bohatý, a vy, ma femme, se musíte podle toho oblékat. Osmadvacet šatů mi nepřipadá jako nějak mimořádné množství.“ „Mně ano. Ale paní Bauduinové nejspíš nikoli.“ Usmál se. „Takže už o tom nebudeme mluvit. Je to uzavřená věc. Doufám, že v té záplavě bude nějaký vhodný kousek, v němž mademoiselle de Cressy ohromíte.“ „Dobré nebe! Úplně jsem na to zapomněla. Kde se má to setkání konat? A kdy? Budeme tam jen my tři?“ „Sejdeme se v Maximově kanceláři. Zítra dopoledne, takže budeme čtyři.“ „A co budeme…“ „Povíme jim náš příběh. Předvedeme mademoiselle de Cressy, jak bláznivě jsme do sebe zamilovaní. A také ji ujistíme, že ačkoli právě jí připadla ta čest seznámit se s vámi jako první, přijali jsme už řadu pozvání. Brzy si bude celá Paříž vykládat o krásné paní Bauduinové.“ „Opravdu? A jaká pozvání?“ 100 Ukázka elektronické knihy