CAITLIN CREWSOVÁ
jako bych ti nedovolil nosit to podivné ošacení, které na sebe každý den navlékáš. Přiznám se, že jsem netušil, že něco takového se v tvém šatníku vůbec nachází.“ Připadalo mu, že se Shona zatvářila otřeseně, ale posléze si řekl, že se mu to možná jen zdálo, protože v příští chvíli se vzpamatovala a vypadala opět důstojně a vyrovnaně. Zvedla hrdě hlavu a Malak musel znovu obdivovat ladnou křivku její šíje. „Tobě se to říká snadno,“ pronesla smutně. „Nemáš co ztratit.“ Otočila se a chystala se k odchodu. Její postoj se zcela změnil. Celá se jakoby schoulila do sebe. Jindy vzpurný pohled sklopila k zemi a s rukama sevřenýma v pěst vyšla zvolna na chodbu. Malakovi se sevřelo srdce. Napadlo ho, jestli na ni třeba nebyl příliš přísný, jenže jeho přece nikdy nezajímalo, co si o jeho konání ostatní myslí, jak se cítí. Byl svrchovaný vladař. Možná a kdyby nesnášel odjakživa, nejen teď, když se stal místo bratra Zufara králem. Když něco chtěl, vždycky to získal. Žádné city rovnaly se žádné výčitky svědomí. Nezamlouvalo se mu, že Shona je stejná jako ti, jejichž životům vládly emoce. Přesto spěchal za ní. Zastihl ji v atriu, v jehož středu se nacházel set tří na sebe navazujících fontán, které krášlila jasná zeleň. Sloupy obepínaly zářivé fialové květy a stěny zdobilo nejméně tisíc titěrných zrcadel, zasazených do mozaikového obložení. Tak dlouho se jí nedotkl. Připadalo mu to jako celá věčnost. Natáhl ruku, jemně ji uchopil za zápěstí a přitáhl ji k sobě. Nepoužil sílu, ale slabý tah. Udivilo ho, že se Shona vůbec nebránila. Stačilo zatahat jen o něco víc a stulila by se mu do náruče. Jako by tvořili dobře sehraný tančící pár. Prudce po ní zatoužil. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276307