BELLA FRANCESOVÁ
Další dlouhé zívnutí jí zabránilo větu dokončit. „Ano, rozhodneš se sama. Ale až ráno. Teď půjdeš spát.“ Než se nadála, držel ji v náruči a ona se už nezmohla ani na slovo. Nepokoušela se vymanit z jeho pevného sevření. S hlavou, opřenou o jeho hruď, cítila, jak mu buší srdce, nasávala jeho vůni, nechtěla vědět, kam ji nese a nezajímalo ji, jak se odtud dostane. Otevřel dveře spoře osvětlené kajuty, vešel, postavil ji na zem, rozepjal jí zip na šatech a pomohl jí je svléknout. Nebránila se. Ve spodním prádle ulehla do postele, a jakmile přes ni přehodil měkkou saténovou přikrývku, odebrala se do říše snů.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276299
JEDENÁCTÁ KAPITOLA Tohle luxusní plnicí pero dostal Matteo od otce k osmnáctinám. Prstem přejel po jeho onyxovém povrchu a vyzkoušel i ostrost hrotu. Poprvé ho použil při podpisu nájemní smlouvy na byt poté, co ho přijali na vysokou školu. Byl to pro něj krok do dospělosti a zároveň do neznáma. Teď ho používal výhradně při podpisu významných obchodních smluv. Dnes ho potřebovat nebude. Dnes bude potřebovat něco úplně jiného. Něco mnohem současnějšího. Něco bez minulosti… Něco, čím by mohl podepsat svou budoucnost. Budoucnost, která shodou okolností tamhle spí spánkem spravedlivých. Vstal, narovnal se a protáhl si záda. Tahle křesílka, navržená pro lidi průměrného vzrůstu, byla pro téměř dvoumetrového kolohnáta a bývalého hráče ragby spíš svěrací kazajkou. Od okamžiku, kdy večer vyprovodil manžele Arturovy a pak v okně znovu zahlédl ten třešňově červený přelud, byl úplně mimo. Ruby ho dostala. Měl jí plnou hlavu. Jenže tu hlavu teď bude moc potřebovat. Musel si stanovit priority. Otevřel notebook a vytvořil dva sloupce. Do prvního chtěl zanést záležitosti, jež půjdou prozatím k ledu, a do druhého ty, jež nesnesou odkladu.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS276299
BELLA FRANCESOVÁ
Alkohol nasměroval do prvního. Ne snad, že by s ním měl nějaký problém, ale preventivně. Pátečním jedním pivem dokazoval nejen sobě, ale i ostatním, že závislost, jež zahubila jeho otce, má pod kontrolou. Jenže i u otce se všem zdálo, že ji má pod kontrolou. Neměl… Při pohledu na andělskou tvář spící Ruby došel k závěru, že se musí zbavit všeho, co by nějak mohlo ohrozit ji a jejich dítě. Hazard tedy poletí do prvního sloupce hned za alkoholem. Což mu vrásky na čele rozhodně nepřidělalo, protože do kasina chodil stejně jen kvůli kamarádům. Po těch se mu stýskat bude, po blikajících a cinkajících automatech a roztáčených ruletách nikoli. Nejvíc ze všeho se mu ovšem stýskalo po ragby. I toho se ale bude muset jednou provždy vzdát. Návrat do minulosti nebyl možný. Bylo třeba se upnout na budoucnost… Ruby se ve spánku pohnula a cosi zamumlala. Vstal ze žídle a sklonil se nad ni. Vlasy černé jako uhel měla rozhozené po polštáři a ruka, položená na přikrývce, barevně téměř splývala se sněhobílým povlečením. Jizvička po vpichu jehlou při očkování, pár pih a mateřských znamének nijak celkový dojem nerušily, naopak ji v jeho očích dělaly ještě krásnější. Nemohl se na ni vynadívat. A zároveň pocítil obrovskou potřebu a chuť ji chránit. Vrátil se zpátky ke svému seznamu a do druhého sloupce zanesl položku Svatba. Pak se na těch šest písmen hodnou chvíli díval a měl pocit, že zestárl o deset let. Že konečně opravdu dospěl. Těch šest písmen jako by neúprosně nastavilo zrcadlo jeho dosavadnímu bezstarostnému životu, jímž se mu dařilo úspěšně proplouvat, aniž by se některé z jeho nesčetných obdivovatelek podařilo lapit ho do svých tenat. 100 Ukázka elektronické knihy